Znáte svou vnitřní pravdu? V lidech ji hledá Tomáš Kubelka
Dřív nevyužitý prostor parkánového příkopu pardubického zámku patří od tohoto týdne fotografiím z kolekce Humans of Pardubice. Jejich autor společně se snímky sbírá i jejich názory a publikuje je na blogu. Každý z nás si totiž podle Tomáše Kubelky nese nějakou vnitřní pravdu, motto, krédo…
„Vnímám to jako inspirační záležitost, kdy člověk inspiruje člověka. Můj vztah k blogu se postupně vyvíjel. Pak se ustálil, stabilizoval. Jsem rád, že mohu být prostředníkem, který pravdu dotyčných může přenést dál.“
Humans of Pardubice – Humans of New York
Kubelka nijak netají, že tento fotografický koncept má svou předlohu za oceánem. „Jednou jsem o Humans of New York slyšel ve zpravodajství a říkal jsem si, že by mi to mohlo sedět. Vždycky jsem rád fotil lidi a říkal jsem si, že bych je mohl postupně uveřejňovat.“
A jak si vybírá snímané? „Bylo by fajn dotyčné sbírat tak, jak jdou po ulici. Koncept říká, že se fotograf potuluje městem, někoho potká, vyfotí ho a vyzpovídá. K tomu vždycky úplně není čas. Jdu třeba někoho portrétovat za jiným účelem, využiju situaci a rovnou si s ním popovídám. Zeptám se ho, abych ho následně publikoval i na blogu.“
Ohlasů veřejnosti se Tomáš Kubelka nebojí. „Nemyslím si, že by to byla kontroverzní záležitost. Je to o nás, o lidech, o sousedech. Abychom se dokázali zastavit, podívat se do očí, promluvit si spolu. Abychom se víc sblížili a hledali pozoruhodnost v každém z nás. Nosičem je sice Facebook jako virtuální realita, i když jde o skutečný život. Zájem vždy pohladí, ale je tam taky druhá stránka. Byl jsem smutný ve chvílích, kdy se tam objevily připomínky charakteru nějaké xenofobie. To pak člověka zamrzí, protože dotyčné tomuto vystavuji. Měli bychom naopak spíš stírat předsudky.“
Fotograf na fotografii
Existuje už taky snímek samotného Tomáše Kubelky s jeho výpovědí. „Fotografii pořídil Radek Kalhous. Vypadá tak, že se mi líbí. Pěkná práce od kolegy… Když někdo fotí mě, je to nezvyklé, ale přistupuju k tomu naprosto kolegiálně. Vím, jak sám vyžaduji, aby se mnou lidé měli trpělivost, když je fotím. Musím dát prostor kolegům.“
Autor výstavy oceňuje zajímavé prostory, ve kterých je jeho práce k vidění. „Místo má svého ducha, svého genia loci. Když tam přijdete, tak navzdory tomu, že jste ve středu města, jste najednou jakoby oddělený. Je tam ticho. Zámecké valy jakoby odhlučňují ruch. Vy se trochu zastavíte a můžete vnímat rozmanitá témata jako aktuálně Humans of Pardubice. Plánů s využitím prostoru může být v budoucnu víc.“ Vzhledem k venkovnímu charakteru expozice musí být fotografie odolné vůči vodě a větru. Návštěvníci je mohou vidět až do 30. listopadu.
Permanentně vyzbrojen…
Kubelka s sebou nosí fotoaparát prakticky neustále. „Jsou i chvíle, kdy ho odložím. Ale třeba mobilem nefotím. Jenom snad z nouze, když se někde vyskytnu a náhodou bych neměl fotoaparát, použiju mobil. Ale člověku se s jeho aparátem dělá úplně jinak…“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
