Zuby si čistíme kvůli tomu, co jíme. Pračlověk možná nemusel

4. listopad 2015

Můžeme spíš hádat. Přímých dokladů moc neexistuje. Podle amatérského archeologa a experimentátora Antonína Půlpána třeba takový člověk z období mezolitu asi čištění chrupu moc nepotřeboval.

„Jednoduchá odpověď by byla, že to nemůžeme vědět. Například zvířata si zuby nečistí. My to ale potřebujeme a jinak bychom je měli v mizerném stavu. Záznam o zubních kartáčcích najdeme třeba ve starověkých kulturách. Kartáčky podobné těm dnešním vznikají v Číně jako mnoho jiných věcí. Je to hodně spojené se stravou a s tím, na co je náš organismus připravený, že bude přijímat. Teď jíme víc škrobnatých látek, víc cukrů, což přináší větší kazivost zubů.“

Lovců a sběračů bylo víc, než si myslíme

Dají se najít důkazy o pobytu lidí na území dnešního Pardubického kraje po skončení doby ledové? „Život se výrazně mění, když skončí doba ledová, tedy v období mezolitu. Důkazů zrovna teď máme docela hodně díky tomu, že sem obrátili zájem ti, kteří tuto dobu zkoumají. Těch lidí tady bylo určitě dost. Podmínky se začínají měnit a vypadají podobně jako dnešní, Evropa postupně zarůstá lesem…“

Dochovaly se různé malé kamínky, úlomky. „Ani to nejsou krásné kamenné předměty jako ze starších období, kdy se vyrábějí velké hroty. Dokonce to podle nálezů vypadalo, že u nás skoro ti lidé nebyli. Dnešní výzkumy ukazují, že jsme je neuměli vidět. Velká inspirace leží na severu Evropy, kde se těch předmětů zachovalo daleko víc. Území nejvíc obývané lidmi v tehdejší době je dnes pod hladinou moře. A předměty jsou konzervované tím, že leží někde v bahně, na dně moře. Dají se najít kusy dřeva, nasazené šípy, celá tábořiště a podobně,“ popisuje Půlpán.

Antonín Půlpán vytvořil různé kostěné předměty, šídla pro šití kůže, háčky na ryby, kostěné dláto

Producent pravěku

Půlpán si vyrobil pravěké oblečení, které používá jako didaktickou pomůcku. „Na ní můžeme ukázat různé možnosti, jak to s oblečením mohlo být. Třeba jsem v něm běhal několik dnů venku, zjišťoval jsem i v zimě, jak funguje. Některé informace jsou přímo doložené z pravěku. Základem bude kůže jako důležitá součást oděvu. Vyčiněná jemně, dneska říkáme jelenice. Je to příjemné, měkké, trochu chlupaté. Výborně chrání proti větru, poměrně mizerně proti vodě. Režim těla je pak malinko jiný, než známe.“

Kromě oblečení vytvořil tento nadšenec třeba různé kostěné předměty, šídla pro šití kůže, háčky na ryby, kostěné dláto, sadu na rozdělávání ohně nebo na opracování kamene. „Tato doba mi je čistě pocitově blízká. Ale jde o část nějakého většího zájmu o to, jak funguje svět okolo a jak rozumět lidem v něm. Neseme v sobě velkou část těchto pravěkých lovců. Zajímá mě mnohem širší pohled na vývoj člověka a jeho kultury.“

Čím se liší amatérský archeolog od profesionálního?

„Když budete profesionální archeolog, tak se musíte věnovat vědě. Může to vypadat tak, že sedíte za stolem, dlouho děláte nějakou analýzu. Mě víc zajímají výsledky vědecké práce. Nechci být vědcem,“ přiznává Antonín Půlpán.

Profesionály přitom má ve svém nejbližším okolí. „Moje žena je profesionální archeoložka. Pracujeme s prací jiných archeologů. Ani to jinak nejde. Zdroj informací někde leží a archeologové ho dostávají různými metodami. Ty informace je potřeba skládat.“

autor: MAL
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.