Buďte na koni s Českým rozhlasem
V první dubnový den jsme nabídli jedinečný přímý přenos z Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Nahlédli s námi do zákulisí tohoto atraktivního místa. Jitka Slezáková a Pavel Kudrna vás zavedli nejen do stájí mezi starokladrubské bělouše.
Řeč byla i o snaze hřebčína o zapsání na seznam UNESCO a dozvěděli jsme se o novinkách nadcházející návštěvnické sezóny 2016.
Vybrali jste jméno pro kobylku!
Český rozhlas byl navíc součástí slavnostní události. Tou byly křtiny klisny, jejíž genetická linie byla založena už v době vlády Rudolfa II. Zvolili jste jméno, ale nebylo to jednoduché. Pojmenování nového přírůstku z řad starokladrubských běloušů a vraníků je vždy velkou událostí a má svá pravidla, která se předávají z generace na generaci. Vy jste měli možnost zvolit jedno ze tří jmen. Zvítězilo jméno Etnica.
U hřebců je to jinak
Hřebečkům jsou jejich jména již předurčena, klisničky dostávají nová jména, která však musí být schválena prostřednictvím plemenné knihy. Jména zpravidla znějí vznešeně a často mají nádech španělštiny či italštiny, abychom ctili původní starošpanělské a staroitalské předky současných koní starokladrubských.
Historie hřebčína
Roku 1560 Jaroslav z Pernštejna prodal královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní. Císař Maxmilián II. zde založil v roce 1563 hřebčinec, čímž položil základy dnešnímu chovu koní v Kladrubech nad Labem. Roku 1579 nechal císař Rudolf II povýšit původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín.
Narodí-li se hřebeček, nese první část jména – jméno kmene po svém otci, druhá část jména je vlastní jméno matky, následuje římská číslice tzv. kmenové číslo otce a arabská číslice, která vyjadřuje pořadí potomka po svém otci.
Letošní první hříbě
Hřebeček se narodil v Kladrubech nad Labem 12. února a jmenuje se Generalissimus Extracta XLIX-10. Znamená to tedy, že jeho otec je Generalissimus Energia XLIX, matka se jmenuje Extracta a hříbě je desátým potomkem po svém otci.
Narodí-li se klisnička, dostane nové jméno, které musí začínat na počáteční písmeno jména matky. Stejné jméno se však nesmí opakovat minimálně dvě chovné generace koní, tedy zhruba 40 let.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
