Není chleba jako chleba
Počátky pekařství sahají do dávnověku. Řekové převzali pečení chleba z Orientu. Z Říma se pečení moučného těsta přeneslo do Galie a Germánie.
V Čechách se objevují pekaři jako dvorští řemeslníci v 11. století, ale ve 13. století už bylo pekařů dost. Dokonce se otevřely první chlebné krámy. V Mladé Boleslavi, v jihočeských Netolicích, v Hradci Králové a v Lanškrouně.
Nejstarší pekařské cechy v Čechách byli v Netolicích a v Litomyšli už ve 14. století. A v 15. století patřili pekaři spolu s řezníky k nejbohatším pražským měšťanům. Chléb lze považovat za nejstarší a nejtypičtější pečivo. Žitný chléb, černý nebo také režný se na našem venkově pekl běžně v každé chalupě nebo na statku. V hornatých krajích se místy pekl také chléb z ječné nebo ovesné mouky. Bílý chléb se připravoval z různě dávkované směsi žitné a pšeničné mouky a pekli jej pekaři.
Víte, že:
- Žitný chléb Moskva je zdravý nejen tím, že sníte krajíček a máte dost, ale i tím, že složky žitné mouky – beta-glukany.
- Beta-glukany pomáhají tenkému střevu s mikroflórou. A tím správně působí na náš imunitní systém a posilují ho.
- Celo-žitný chléb vydrží déle vláčný.
- Žitný chléb Moskva musí do forem – neudrží tvar.
- Ostatní chleby jdou do ošatek – moučí se přes plátěný sáček.
- Nejlépe uchovatelný chleba je vypečený, musí mít tvrdou, chřupavou kůrku. Ta dlouhodobě chrání měkkost chleba uvnitř.
- Nejdéle se uchovává chleba měkký a voňavý v plátěné utěrce v šuplíku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.