Chrudim si našli už lovci mamutů

V roce 2009 archeologové v chrudimské lokalitě Píšťovy při záchranném výzkumu objevili několik bíle patinovaných pazourkových nástrojů a úštěpů. O existenci člověka a osídlení na tomto místě není pochyb. Chrudimsko lidem mladší doby kamenné vyhovovalo, je to jedna z nejstarších zón osídlení ve východních Čechách. Chrudim svoji historickou existenci ale prokazuje až s datem 1055.

První byl Český Achilles

O nejstarším období existence Chrudimi jako sídla nemají historikové relevantní písemné prameny a zprávy. První zmínka se váže k roku 993, ale nemá historické opodstatnění. Prokazatelný je až údaj kronikáře Kosmy o smrti knížete Břetislava I. Syn Oldřicha a Boženy, díky svým skutkům přezdívaný také Český Achilles, skonal na chrudimském hradišti při vojenském tažení, a to v roce 1055.

Jak tenkrát mohla Chrudim vypadat? „Díky archeologickým výzkumům to víme poměrně dobře,“ vysvětluje archeolog Regionálního muzea v Chrudimi Jan Musil. „Na chrudimské ostrožně se nacházelo dřevozemní hradiště. Bylo obehnáno hradbou z hlíny a dřeva. Šlo o roštovou a později komorové konstrukci, tedy dřevěná armaturu, která zpevňovala valy. Hradiště mělo čelní kamennou plentu,“ dodává archeolog.

Nejstarší podoba Chrudimi v graduálu z roku 1570|foto:Jan Musil

Za hradbami raně středověkého hradu se nacházela jen dřevěná zástavba v podobě srubů. Jejich pozůstatky zachytil archeologický výzkum ve Štěpánkově ulici. „Nevíme přesně, jak velký prostor hradiště byl zastavěný a do jaké míry bylo osídleno předhradí, které se nacházelo v místech dnešního nového města, vysvětluje Jan Musil. „Takže nedokážeme přesně určit počet lidí, kteří v Chrudimi mohli tenkrát žit. Ale mohlo to být tak do šesti set lidí.“

Chrudim vstala doslova z popela

Vrcholně středověké město Chrudim bylo založené v druhé polovině 13. století králem Přemyslem Otakarem II. Zakládací listina města se nezachovala. Dostalo se mu ale výsad, které chrudimským zajištovaly větší míru samosprávy a svobody obchodu i řemesel.

V té době byla původní zástavba stále dřevěná. Tvořily ji zahloubené suterény, na kterých stály dřevěné domy. „Před současnou uliční frontou byly vysunuty dřevěné domy, takže dnešní Resslovo náměstí bylo skutečně daleko menší“ upřesňuje archeolog Jan Musil.

Archeologové pracují na terasách Mydlářovského domu v Břetislavově ulici|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Velký zlom v dějinách Chrudimi představuje katastrofální požár, který přišel v první polovině 14. století. Tehdy kompletně celé město lehlo popelem. Pro chrudimské to bylo velké neštěstí, paradoxně to ale po urbanistické stránce sídlo posunulo dál. Celé město totiž muselo být znovu vyměřeno a osazeno. Zhruba od té doby má historická Chrudim stejný půdorys.

Archeologové objevili další renesanční památky

Chrudim a zdejší Regionální muzeum mají vlastní archeologické pracoviště. Jeden z posledních záchranných výzkumů od letošního srpna probíhá na terasách známého Mydlářovského domu, ve kterém sídlí Muzeum loutkářských kultur. Archeologové se prokopali násypy z 18. století a objevili předměty a fragmenty z 16 a 17. století.

K významným nálezům patří například renesanční kachle s nápisy. „V této souvislosti došlo k zajímavé situaci,“ dodává archeolog Jan Musil. „Archeologický výzkum na stejném místě probíhal už při opravách a sanaci Mydlářovského domu v padesátých letech minulého století. Tenkrát se tu našly renesanční kachle s nápisy, jejich fragmenty nebo jim chyběla komora. My jsme teď objevili další kachle s nápisy, tak doufám, že se nám je podaří třeba i zkompletovat.

Na terasách pod Mydlářovským domem archeologové objevili také celou řadu zlomků renesančního skla, které datují do 16. a počátku 17. století. Přesnější analýzu budou mít k dispozici až po konzervaci nálezů. Mezi zajímavé objevy posledních týdnů patří například i kameninové nádobí z okolí saského Bad Muskau, které se do Čech dováželo v 17. století.