Jedinou gotickou zahradu ve střední Evropě objevíte na Svojanově
Svojanov patřil k nejvýznamnějším českým hradům. V 15. století si jeho majitelé dopřáli na svou dobu luxus. Na kopci si vybudovali zahradu.
Gotická zahrada svojanovského hradu se nachází v nejjižnějším a také nejnižším cípu hradního areálu. Dodnes si zachovala svoji původní dispozici a její současná podoba respektuje i tradiční členění na tři části. Na Svojanově totiž najdete okrasnou, užitkovou i ovocnou zahradu. A dokonce i malý vinohrad!
Mezi Moravou a Čechami
Svojanov je jedním z nejstarších královských hradů u nás, založený byl už ve 20. letech 13. století. Do dějin se ale zapsala hlavně etapa, kdy na hradě žila královská vdova Kunhuta se svým druhým manželem Závišem z Falkenštejna. Hrad byl důležitým strategickým bodem, mimo jiné střežil i kupeckou stezku mezi Brnem a Litomyšlí.
Král Karel IV. Svojanov ve svém zákoníku Majestas Carolina zařadil mezi jedenáct nejvýznamnějších českých hradů a přál si, aby zůstal nadále královským majetkem. Ale už jeho syn Zikmund hrad předal do držení pánům z Boskovic, kteří hrad rozšířili a také více opevnili. Dobu, kdy gotická zahrada vznikla, připomíná i sousední Dům zbrojnošů, další unikát Svojanova.
Gotickou zahradu vybudovali páni z Boskovic na konci 15. století. „Stalo se tak po roce 1480, v době, kdy hrad obestavěli pásem hradeb se sedmi válcovými baštami,“ vysvětluje kastelán hradu Svojanov Miloš Dempír. „Zahrada se tak v podstatě stala unikátem, protože na středověkých hradech bývala skutečně nouze o prostor. Všechno místo tehdy lidé využili většinou k hospodářským nebo obranným účelům. V Česku ani ve střední Evropě nic podobného nemají.“
Meduňka, rozrazil i třešně
Do jaké míry byly v gotické zahradě zastoupené okrasné květiny, už dnes těžko určíme. „Určitě tu ale tehdy nechyběla část s bylinkami, protože ty léčily a v minulosti byly nepostradatelné,“ říká kastelán svojanovského hradu. „Zajímavostí také je, že zahradník měl na hradě skutečně vysoké postavení. Dokonce víme, že po správci hradu pobíral nejvyšší mzdu.“
Součástí zahrady je dnes i malý vinohrad. „Je to spíš novodobý pokus, ale vínu se tady na hradě daří. V minulosti stál na tomto místě skleník, ten samozřejmě nebyl součástí původní gotické zahrady, takže možná právě víno sem sedí o trochu lépe. Ročně sice sklidíme asi jen dva kbelíky vína, zato je ale výborné,“ dodává s úsměvem Miloš Dempír.
Svojanovskou zahradu kdysi zkrápěla hlavně dešťová voda, zachytávaná pravděpodobně do cisteren. Ostatně i dnes svojanovskou zahradu zalévají ručně. „Našim přáním do budoucna je získat dotaci na zavlažovací systém,“ dodává Miloš Dempír. „Zároveň bychom rádi prosadili také projekt osvětlení zahrady, aby ji večer mohli využívat například návštěvníci, kteří jsou ubytovaní přímo u nás na hradě.“
Zahradu chrání sv. Vendelín
Součástí zahrady na Svojanově, pod níž kdysi procházela frekventovaná kupecká stezka, je symbolicky socha sv. Vendelína, patrona poutníků a pastýřů. V zahradě také vyrostl altán jako vyhlídka, v posledních letech se totiž podařilo vytvořit a vylepšit průhled na městys Svojanov, s dominantou kostela sv. Petra a Pavla.
Gotickou zahradou prochází také vodící linie pro nevidomé návštěvníky, která je sem přivede od předchozího stanoviště. V zahradě mají k dispozici bronzový model zahrady, který si mohou ohmatat a zahradu se zkusit projít. „Na stejném místě je také kovová koule, která při dotyku přenáší akustický signál do sluchátka, které nevidomým na hradě půjčíme. Získají tak informace nejen o zahradě, ale také o dalších zastaveních na hradě,“ vysvětluje Miloš Dempír.
Návštěvníci mohou v gotické zahradě usednout na lavičky a dokonce i pohodlné houpačky. „Je to oáza klidu, zvlášť když na nádvoří třeba probíhá nějaký kulturní program. Návštěvníkům nezakazujeme ani to, když si tu lehnou na trávu nebo uspořádají malý piknik.
O gotickou zahradu mají velký zájem svatebčané, ročně tu oddáme asi čtyřicet párů. Loni jsme také zaznamenali největší počet návštěvníků v historii hradu, kdy Svojanov navštívilo 55 000 lidí, “ dodává kastelán hradu Svojanov Miloš Dempír.
Související
-
Svojanov je tajemný. Na hradě i v podhradí
Vystavěl ho Přemysl Otakar II. jako hrad, který měl střežit obchodní stezku. Neuhlídal ale královu manželku Kunhutu, která své srdce stejně jako pak i Svojanov samo...
-
V nejjižnější obci kraje lidé už dávno netrpí
Jinak tomu ale bylo v dobách válečných. První nejasná zmínka o existenci obce pochází už z jedenáctého století. Jestli v bitvě mezi Čechy a Poláky tenkrát trpěli l...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
