Litomyšl versus Svitavy. Kdo má delší náměstí?
Nejdelší náměstí v České republice je Václavské náměstí v Praze, druhá příčka patří pražskému Karlovu náměstí. Hned za nimi bude s největší pravděpodobností Litomyšl.
V encyklopediích ani na internetu v podstatě nenajdeme přesnou délku Smetanova náměstí v Litomyšli. Nejčastější údaj uvádí délku „téměř 500 metrů“ nebo „necelých 500 metrů“. Stejně tak jako je tomu v případě náměstí Míru ve Svitavách. A proto se svitavský historik Radoslav Fikejz rozhodl obě náměstí změřit a vzájemně porovnat.
Radoslav Fikejz měřil obě náměstí před dvěma lety, společně s dětmi v rámci letního tábora, který pořádalo svitavské muzeum. Náměstí přeměřovali klasickou metodou, dlouhým pásmem.
„Zjistili jsme, že svitavské náměstí má délku 474 metrů. V Litomyšli jsme naměřili 493 metry. Rozdíl je tedy 19 metrů. Ale kdybychom mohli svitavské náměstí změřit v době, kdy ještě stávala Pražská a Brněnská brána, tak by bylo určitě první,“ směje se Radoslav Fikejz a dodává: „Musím přiznat, že Litomyšl má i delší podloubí než svitavské náměstí Míru.“
Litomyšl: Od Hvězdy ke Slunci
Náměstí? Vždyť je to jen protáhlá ulice, namítl by snad někdo. Smetanovo náměstí v Litomyšli skutečně vzniklo podél středověké obchodní cesty, kterou domy lemovaly. Původní městské jádro Litomyšle se ale v raném středověku nacházelo ve větší vzdálenosti od řeky Loučné. A podle směru jejího toku se vždy také označovaly dvě části náměstí, a to Horní a Dolní náměstí.
„My tady v Litomyšli ale s nadsázkou říkáme, že máme nejdelší náměstí na světě,“ vtipkuje ředitel Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš. „Náměstí totiž překlenuje vzdálenost od Hvězdy ke Slunci, mám na mysli hotel Zlatá Hvězda a restauraci Slunce na opačném konci náměstí. Ale pravdou je, že i tyto domy mají bohaté dějiny. Například v dnešním hotelu Hvězda, dříve Modré hvězdě, žila v roce 1861 Božena Němcová. Tehdy připravovala k vydání svoje souborné spisy v Augustově tiskárně. A v jiném domě na náměstí, čp. 27, se jí narodil syn Karel.“
Božena Němcová ale samozřejmě nebyla jedinou slavnou osobností, která pobývala na litomyšlském náměstí. Litomyšl si zamiloval také Alois Jirásek, na náměstí bydlel i malíř Julius Mařák nebo spisovatelka Teréza Nováková. Panský dům čp. 61 (dnes se zdobnou růžovou fasádou) koupil od hraběte Valdštejna v roce 1825 otec Bedřicha Smetany. A v něm slavný skladatel také později bydlel. Socha Bedřicha Smetany od sochaře Jana Štursy stojí na náměstí od roku 1924.
Podsíní suchou nohou
Pro litomyšlské náměstí je typické dlouhé podloubí. Tomu ale Litomyšlané neřeknou jinak než „podsíně“. Označením „velká a malá podsíň“ tak v podstatě rozlišují strany náměstí. Podloubí má Litomyšl po řadu staletí. Už v roce 1457 tehdejší majitel litomyšlského panství Bohuš Kostka z Postupic nařídil jednomu z místních stavitelů: „Dům musí mít lubě sklenuté u předdomí, aby v čas deště, nechvíle, mohl každý jíti, kamž by chtěl, po městě a po suše.“
„Suchou nohou“ dnes Litomyšlané projdou vlastně ještě dál. Na začátku tohoto tisíciletí se totiž litomyšlské náměstí opticky protáhlo. Při rekonstrukci nárožní budovy pošty v dolní části náměstí vzniklo podloubí, které součástí objektu nikdy nebylo. Česká pošta s návrhem litomyšlské radnice, aby vzniklo nové podloubí, nakonec souhlasila, byť to bylo na úkor přízemního prostoru budovy.
Litomyšl má orloj
Stará litomyšlská radnice byla postavena v roce 1418. Její věž zdobí novodobý orloj. „V Česku je jen několik skutečných orlojů, uvádí se, že čtyři až šest,“ vysvětluje René Klimeš. „Litomyšlský orloj z roku 1907 patří mezi ně. Ukazuje čas ve čtyřiadvacetihodinovém cyklu, ale také fáze Měsíce a polohu Slunce vůči zvěrokruhu.“
Radniční věž má ještě jednu zvláštnost. Je do ní zazděný český loket. Je 59 centimetrů dlouhý a sloužil jako kontrolní míra obchodníkům i kupujícím na městských trzích. Vedle něho je umístěná ještě značka výšky vody při katastrofální povodni v Litomyšli v roce 1781.
Rytíři i Krvavý román
Na litomyšlském náměstí najdete celou řadu historicky cenných staveb. Například mariánský sloup z roku 1716 byl pravděpodobně postavený podle návrhu známého stavitele G. B. Alliprandiho. Nedaleko něho uvidíte na průčelí jednoho z domů naopak moderní plastiky sochaře Olbrama Zoubka.
K nejobdivovanějším objektům na náměstí bezesporu patří renesanční Dům U Rytířů, který ve čtyřicátých letech 16. století vyzdobil kameník Blažek. Dům je pojmenovaný podle postav dvou ozbrojenců. Kromě rytířů jeho fasádu zdobí také postavy učence (studenta) a kupce. Na fasádě uvidíte i mořskou pannu nebo jednorožce. Dnes v Domě U Rytířů sídlí Městská galerie.
V roce 1998 prošlo Smetanovo náměstí rozsáhlou rekonstrukcí. Ve stejném roce studenti litomyšlské restaurátorské školy vytvořili na fasádě domu čp. 127 nová sgrafita. Do omítky přenesli motivy dřevorytů z knihy Krvavý román Josefa Váchala. Od té doby se úzká ulice, která spojuje Smetanovo náměstí s Mariánskou ulicí, jmenuje Váchalova.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
