Nejdelší městské hradby najdete v Poličce

3. říjen 2015

Dříve měly odradit nepřátele a chránit město. Mohutné opevnění odolávalo bojům, požárům i morovým nákazám. Dnes láká tisíce turistů. Svá NEJ mají hradby nejen v rámci východních Čech, ale patří dokonce mezi nejlépe dochované fortifikace ve střední Evropě.

Městské hradby v Poličce měří po obvodu 1220 metrů. Projít se můžete nejen okolo nich, ale společně s průvodcem také přímo po ochozech. Trasy zpřístupněných úseků se během sezóny střídají s ohledem na soukromí lidí, kteří mají bezprostředně u hradeb své zahrady. Prohlídky zajišťuje Centrum Bohuslava Martinů v Poličce.

Domy shořely, hradby zůstaly

Polička byla založena v roce 1265, původní dřevěné opevnění v polovině 14. století nahradila pevná kamenná hradba. Hlavní hradební zeď byla zesílená devatenácti věžemi, v rozestupu necelých čtyřicet metrů, aby se obránci mohli vzájemně palbou podporovat. Město chránila ještě parkánová zeď, asi čtyři metry vysoká. Před touto zdí se nacházel asi čtrnáct metrů široký vodní příkop a za ním val s palisádou. Původní výška hradeb byla deset metrů.

Do Poličky se ve středověku vstupovalo čtyřmi branami, a to Litomyšlskou, Limberskou, Kameneckou a Starohradskou. Díky hradbám i tomu, že se v podstatě nezměnilo středověké rozvržení ulic, si město zachovalo svoji historickou tvář.

Ulička Na Bídě a domky na vnější straně hradeb

Městské opevnění se jako celek udrželo paradoxně díky mnoha požárům. Plameny Poličku pohltily hlavně v roce 1613 a 1845. Přednostně se ale opravovaly hlavně domy, v rámci původního středověkého půdorysu města. Přesto některé části opevnění v devatenáctém století zanikly, hlavně brány, barbakány i příkopy.

Dříve jen bída, dnes oblíbená Bída

Postupem času, kdy hradby začaly ztrácet svůj vojenský význam, si lidé začali při jejich vnější části stavět malé domky, hlavně ti méně majetní. Proto se také obecně právě těmto uličkám často říká Bída. Ulice na Bídě, stejně jako ulička Parkány, je dnes díky snaze o zachování historické podoby vyhledávaným místem. Působí romantickým dojmem a turisty láká i posezení na zahrádkách místních hospůdek, přímo pod mohutnými hradbami.

Prase Žižku nezahnalo

K městskému opevnění a tažení Pražanů, které vedl Jan Žižka, se váže úsměvná legenda. Vojsko Poličku marně dobývalo, a tak se vojáci rozhodli, že obyvatele za městskými hradbami nechají vyhladovět. Měšťané to ale vzdát nechtěli. Zabili prý poslední prase, které ve městě ještě měli, svini upekli s jahelnou nádivkou a vyhodili před bránu.

Na důkaz toho, že mají ještě spoustu jídla. To prý strategii vojevůdce Jana Žižky zcela zmařilo. Historická skutečnost ale byla jiná. Město se přidalo na stranu husitů a své sídlo měl v Poličce husitský hejtman. Ale už na podzim roku 1421 město dobylo vojsko krále Zikmunda.

Městské opevnění u Václavské ulice při pohledu z věže kostela

Městské hradby ale odolávaly i dalším bojům, v patnáctém století se Polička ubránila například útokům uherského krále Matyáše Korvína. V době třicetileté války hradby ztratily svůj význam a sloužily pak jako správní hranice města.

Od sedmdesátých let minulého století Město Polička postupně opevnění opravuje. Historicky nejvzácnější úsek hradeb v ulici Parkány, se zachovalou baštou a střílnami, nechává v původní podobně.

autor: BRA
Spustit audio