Nejdelší řeka našeho kraje je Chrudimka

Chrudimka je dlouhá 108,719 km a vznikla na ní města Hlinsko, Slatiňany a Chrudim. Řeka pramení na Vysočině ve výšce 680 metrů nad mořem a do Labe se vlévá v Pardubicích, v nadmořské výšce 217 metrů. Na řece bylo vybudováno několik přehradních nádrží. Téměř tři čtvrtě délky toku Chrudimky prochází chráněnými krajinnými oblastmi. Horní a střední část toku Chrudimky je obklopena malebnou přírodou Žďárských vrchů a Železných hor.

Kde se rodí řeka

Chrudimka má několik pramenišť, ale za hlavní a nejsilnější zdroj je považovaný Filipovský pramen. Studánku najdete na okraji lesa na úbočí kopce U Oběšeného, mezi obcemi Svratouch, Chlumětín a Filipovem (místní částí obce Kameničky). Další pramen vyvěrá na úbočí protějšího kopce, nedaleko obce Dědová. Oba potůčky se setkávají na louce poblíž silnice mezi Kameničkami a Filipovem.

V Kameničkách Chrudimku ještě přeskočíte

Tok Chrudimky obcí Kameničky působí velmi romanticky a inspiroval celou řadu umělců, hlavně krajináře Antonína Slavíčka. Kameničky mají symbol pramene řeky, modrý hrot, ve svém znaku a v obci najdete i starý kamenný most.

Pod Kameničkami Chrudimka přibírá ještě další významné zdrojnice, Chlumětínský potok a Vortovský potok. Chrudimka údolní nivu Kameniček opouští ještě jako větší potok, vstupuje do Lánského luhu a protíná silnici mezi Vortovou a Hlinskem. Poté vtéká do Hamerské vodní nádrže.

Ochrana proti povodním, ale i rekreace

Na Chrudimce vzniklo několik přehradních nádrží. V roce 1912 byla na jejím horním toku dokončena přehrada Hamry, nejstarší v Pardubickém kraji. Má sypanou, 17 metrů vysokou hráz a její vybudování bylo hlavně reakcí na velké povodně v 80 letech 19. století.

Ledy na Chrudimce v Hlinsku, archivní fotografie z meziválečného období |foto: Jan Čejka

Na středním toku Chrudimky pak v letech 1925 až 1935 vznikla přehrada Seč se zděnou, 42 metrů vysokou hrází. V roce 1947 byla pro sečskou elektrárnu dobudována ještě vyrovnávací nádrž Seč II. Níže po proudu Chrudimky byla v roce 1954 dokončena nádrž Křižanovice I. s betonovou 28 metrů vysokou hrází a vyrovnávací nádrží Křižanovice II.

Po naučné stezce

Tok řeky, od jejího pramene až po město Chrudim, sleduje naučná stezka Krajem Chrudimky. Na 82 kilometrech je umístěno přes třicet informačních tabulí, s texty o přírodních lokalitách i památkách lidové architektury.

Z nádrže Hamry vytéká Chrudimka už jako menší říčka, protéká stejnojmennou obcí a vtéká do Hlinska, kde je regulovaná a míjí také největší turistickou atrakci Hlinska, památkovou rezervaci Betlém. Za Vítanovem Chrudimka míří ke skanzenu na Veselém kopci, Souboru lidových staveb Vysočina. K němu patří i hamr v osadě Svobodné Hamry, která se dříve jmenovala Hamr nad Kamenicí. Od Trhové Kamenice řeka míří k Hornímu Bradlu, obce s dlouhou sklářskou tradicí.

Od Seče do Pardubic

Chrudimku při jejím vtoku do přehradní nádrže Seč lemují nad pravým břehem skalní stěny. Na strmém ostrohu na pravé straně přehradní nádrže se tyčí zřícenina hradu Oheb, pod hrází přehrady skalní útvary Markovy skály. Pod nádrží Křižanovice I a Nasavrky se koryto řeky plné balvanů a peřejí ostře zařezává a vytváří romantické údolí s přírodními rezervacemi Krkanka a Strádovské Peklo. Vlévá se do vyrovnávací nádrže Křižanovice II (Práčovská přehrada) pod obcí Práčov.

Pramen Chrudimky, zvaný Filipovský, vyvěrá v nadmořské výšce 680 metrů, poblíž obce Filipov na Vysočině|foto: Tereza Brázdová

Ve Slatiňanech Chrudimku překlenuje opravený kamenný most ze 40. let 19. století. Od něj až do Chrudimi vede podél řeky frekventovaná cyklostezka. Nejvýznamnějším přítokem řeky je Novohradka, která se do Chrudimky vlévá poblíž obce Úhřetická Lhota. V Pardubicích, před ústím do Labe, se do Chrudimky ještě vlévá také kanál Halda, technická památka, která Chrudimku spojuje s řekou Loučnou.

• S vodním dílem Křižanovice byla na Chrudimce zároveň postavena největší vodní elektrárna Pardubického kraje Práčov.

• Z celkové délky řeky protékají téměř tři čtvrtiny (78 km) územím dvou CHKO (Žďárské vrchy a Železné hory).

• Největší změřená povodeň na Chrudimce je pravděpodobně stoletá voda z 13. srpna 1880. Výška vody je vyznačena v Chrudimi na některých domech litinovými tabulkami.