Víte, že jezdíte po hrázi z 15. století?

21. říjen 2017

Rybník Velká Čeperka patřil k největším ve střední Evropě. Dnes po jeho dně sice vede silnice a železnice mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, hráz se ale zachovala dodnes.

Rybniční soustava, kterou vybudovali Pernštejnové na přelomu 14. a 15. století, byla velkolepá. Počet rybníků mohl dosahovat 250. Desítky rybníků se nám jako pernštejnské dědictví zachovaly dodnes. Největším rybníkem důmyslného systému byla Velká Čeperka.

Nejdelší hráz rybníka v české historii

Rybník Velká Čeperka začal Vilém z Pernštejna stavět v roce 1492. Napuštěný byl o čtyři roky později. Byl největší ze skupiny rybníků, který napájel Opatovický kanál. Neví se přesně, v které době Velká Čeperka mohla dosáhnout maxima své vodní plochy. Podle historických map se totiž rozloha rybníka v průběhu staletí hodně měnila.

„Velká Čeperka ale mohla mít až okolo jedenácti kilometrů čtverečních,“ vysvětluje stavební historik Bohdan Šeda. „Ve srovnání s dnešním největším českým rybníkem, Rožmberkem, byla Čeperka možná víc než dvakrát větší.“

Bohdanečská rybniční soustava na vojenské mapě z druhé poloviny 18. století, rybník Velká Čeperka vpravo

Hráz Velké Čeperky byla velmi dlouhá a v podstatě se zachovala dodnes. „Měřila přibližně 4,2 km, což například, ve srovnání s jihočeskou rybniční soustavou, bylo velmi neobvyklé. Hráze bývají většinou kratší. Přestože byl rybník v druhé polovině 19 století vysušen, těleso hráze se nám zachovalo. Hráz vede od hradecké rychlodráhy přes železniční přejezd u Stéblové, mezi dnešními písáky Oplatil a Gigant až do Starých Ždánic, “ dodává Bohdan Šeda.

Velká Čeperka ještě nezmizela

Posledním pozůstatkem Velké Čeperky je přírodní rezervace Baroch. Je to významná ornitologická lokalita jihozápadně od obce Hrobice. Jedná se v podstatě o mokřad. Po vysušení Velké Čeperky a svedení Velké strouhy do umělého koryta totiž Baroch přišel o vodu a je závislý na dešťových srážkách. Je to poslední relikt slavné Velké Čeperky.

Kdo byli „měřičkové“

Vyměřit obrovský rybník, v podmínkách pozdního středověku, to nebyl zrovna jednoduchý úkol „Vyžadovalo to zkušeného rybníkáře,“ podotýká Bohdan Šeda. „Vyměřovačům se říkalo měřičkové. Používali jednoduché nástroje typu vodováhy a olovnice, kterou hledali rovinu, kam dosáhne hladina plánovaného rybníka.“

Odtoková strouha Velké Čeperky se zachovala dodnes

Je možné, že v tak rovinatém terénu ani sami meřičkové dopředu přesně neodhadli, kam hladina vystoupí. „O tom ostatně vypovídají i zápisy v regestech rybničních. Je v nich zaznamenáno, jak se Vilém z Pernštejna vyrovnával se svými poddanými, kteří byli postiženi stavbou rybníka. Nejdříve jim kompenzoval pole, která byla na dně rybníku. Potom jim popřípadě nahradil ještě okrajové zatopené louky. Jak ale ze zápisů vyplývá, Vilém byl v ohledu náhrad půdy spravedlivý,“ dodává historik Šeda.

Čtěte také

Velkou Čeperku, stejně jako další velké rybníky, napájel Opatovický kanál. Z hlediska pernštejnského vodohospodářského systému byl tím nejdůležitějším vodním dílem. Napojovala se na něj celá řada dalších struh.

Opatovický kanál křižoval několik potoků, ale i s tím si Pernštejnové dokázali poradit. Uměli totiž stavět akvadukty. Do dnešních dnů se na kanále například zachovala „vodní křižovatka“ v Semíně. Dnes kanál měří 32,69 km, ale kdysi býval o něco delší, přibližně 35 km.

Čtěte také

autor: BRA
Spustit audio