Díl 93: Historie Fantovy rafinérie
Pozvolna se rozvíjející chemický průmysl nalezl své zastoupení na konci 19. století i v Pardubicích.
V roce 1890 zahájila výrobu rafinérie vídeňského obchodníka Davida Fanto. Firmě, která čistila petrolej, vyráběla svíčky, parafín nebo strojové oleje, se dařilo a kolem roku 1900 dodávala své výrobky do celého světa. První krize přišla po rozdělení Rakouska-Uherska, zkázu přinesly spojenecké nálety za druhé světové války. Více o pardubické „fantovce“ uslyšíte v dalším díle Pardubických ohlédnutí. Na slyšenou se těší historička Jitka Rychlíková, herečka Dagmar Novotná, režisér Tomáš Klement a průvodce pořadem Vladimír Čech.
Fantova továrna nepřinášela Pardubicím a okolí jen samé pozitivní věci. Už od počátku byl jeho provoz nepříliš šetrný vůči ekologii. Zalistujme v Neodvislých listech ze dne 20. července 1901, kde vyšla původní zpráva s názvem Polabská města a obce proti rafinerii na petrolej v Pardubicích:
„K popudu města Přelouče meškala hromadná deputace všech měst a míst podél Labe od Pardubic až ku Kolínu ležících u c.k. místrodržitelství v Praze, aby domáhala se ochrany zákona a majetku obcí i jednotlivců proti zlovůli pardubické rafinérie petroleje a čistírně minerálních olejů firmy David Fanto a spol., která zhoubnými odpadky a výkaly vody labské stále znečišťuje a celé Polabí otravuje, a podaly u příležitosti této následující pamětní spis.“
A co že se konkrétně sousedním městům a vesnicím nelíbilo a proč žádali okamžité zastavení výroby ve „fantovce“?
Továrna vypouštěním odpadů a petrolejových výkalů do Labe způsobuje:
1. Zbavuje labskou vodu potřebitelnosti pro domácí, hospodářskopolní a živnostenskou potřebu
2. Koupání je z ohledů zdravotních znemožněno
3. Nemožnost napájeti v Labi dobytek
4. Ničení vodního živočistva zvláště ryb, velké škody nájemců rybolovu
5. Poškození rolnických luk při Labi zátopami, smrduté petrolejové bahno
6. Největší pak újmy trpí následkem stálého tohoto znečišťování Labe zdravotní stav ve všech obcí podél Labe, zejména v době letní, kdy za panujících veder a nízkého stavu vody, odpady a výkaly petrolejové v nížinách, mělčinách a zátočinách působením paprsků slunečních se rozkládají a morový zápach na několik kilometrů po obou stranách Labe rozšiřují
Uznejte, že v dnešních časech jsme na tom – co se čistoty Labe týče – ještě dobře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
