Brandýs nad Orlicí - 17.2. 2007

Brandýs nad Orlicí (neplést s tím nad Labem, na to jsou místní Brandejšťáci občas právem alergičtí) je se svými necelými patnácti sty obyvateli nejmenším městem Pardubického kraje, což je ale spíše velká výhoda. Návštěvník se zde cítí okamžitě jako doma. Půvabnému městečku v údolí Tiché Orlice se nadarmo neříká Karlovy Vary východních Čech, přispívá k tomu nejen známý Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí (založený jako Léčebný ústav už v roce 1898), ale celková tvář jednoho z nejhezčích míst našeho kraje. Z lázeňského altánu na náměstí lze s libostí popatřit na secesní budovu radnice, hned za ní je nad městem zřícenina hradu. Z náměstí se můžete vydat k baroknímu kostelu nebo na druhou stranu k zámku, v několika ulicích si prohlédnout původní roubené domy... Asi nejslavnějším hostem Brandýsa nad Orlicí byl Jan Amos Komenský, který se sem uchýlil pod ochranu Žerotínů. A právě tady dokončuje v roce 1623 svůj slavný "Labyrint světa a ráj srdce". Labyrint z vysázených habrů postupně vyrůstá také před vůbec prvním pomníkem Komenskému na území Čech a Moravy, který byl postaven už roku 1865. Celodenním průvodcem mi po Brandýse byl starosta Petr Tomášek a když bych měl říci, co mě nejvíce překvapilo, tak to byl počet spolků a sdružení. Ve městě jsme jich napočítali 21! Nebylo v mých silách hovořit se zástupci všech, takže v tomto brandýském Posvícení jsem zpovídal mj. představitele základní školy J.A. Komenského, spolku Brandýs ve světě i sdružení pro záchranu hradu, pěveckého sboru Žerotín i brandýského Kvarteta, klubu důchodců, skautů, hasičů, výchovného i rehabilitačního ústavu... Není všem dnům konec, do Brandýsa nad Orlicí se letos vydám třeba na jubilejní patnáctý ročník Hudebních slavností nebo na multižánrový festival Brandýské mámení. Sobota 17.2. po 12 hodině.