Semín 8.9.2007

8. září 2007

Nikdy jsem nezačal natáčet rozhlasové Posvícení tak brzo, jako to v Semíně. Přijel jsem tam totiž už o půl osmé ráno na zahájení školního roku do nádherně vyzdobené budovy místní školy... A tam jsem také hned získal první tipy na to, kam bych v Semíně měl podívat. Obec leží pět kilometrů severozápadně od Přelouče. Poprvé je doložena roku 1339, kdy ji držel Heřman ze Semína. První a poslední zpráva o tvrzi je z roku 1497, kdy tvrz i ves vlastnil Vilém z Pernštejna. Tvrziště již dnes připomíná jen mírné návrší. Koncem 16.století zde byla vybudována renesanční budova sloužící správě semínského panství. Význam Semína vzrostl po roce 1691, kdy zde byl zřízen panský pivovar, v té době došlo k přestavbě a rozšíření původní budovy v barokním stylu. Po zrušení pivovaru v roce 1855 bylo stavení změněno v obytnou budovu. A právě v ní se roku 1880 v rodině pivovarského sládka narodil jeden z nejvýznačnějších českých architektů Josef Gočár. Dalším významným rodákem je archeolog Vincenc V. Chvojka, který se stal jedním ze zakladatelů ukrajinské archeologie. Impozantní pohled vytváří nad Semínem románský kostelík ze 13.století a dřevěná zvonice ze 16.století, která je kulturní památkou. Ve zvonici jsou umístěny dva starobylé zvony "Poledník" (1542) a "Ježíš", lidově zvaný "Hranáč" (1606). Na východním okraji obce je unikátní aquadukt, kde dochází k mimoúrovňovému křižování Opatovického kanálu a Sopřečského potoka zvaného Mulda. Opatovický kanál byl ručně vykopán za Viléma z Pernštejna, v roce 1513 získal dnešní podobu. Vytéká z řeky Labe u jezu v Opatovicích n. L. a po téměř 33 kilometrech ústí do řeky Labe pod Semínem. Národní přírodní památkou je "Semínský přesyp". V roce 1980 byla nalezena na písčité návsi a na svahu za zámkem nenápadná bylina kozinec písečný (Astragalus arenarius), která byla do té doby považována v Čechách za vyhynulou. U rybníka s tábořištěm je možnost koupání s občerstvením a rekreačním sportováním, konají se zde také dětské tábory. Lesní cesty lze využít k pěším i cyklistickým túrám do okolí, svou vášeň tady uspokojí i houbaři a milovníci borůvek. S Věrou Novotnou, Blankou Smolíkovou a Ladou Nebřenskou jsem si při zahájení školního roku povídal o semínské škole, do které se rádi vracejí bývalí žáci. S místostarostkou Věrou Hurdálkovou jsem hovořil nejen o tom, že Semínští si považují své školy, ale třeba také o obecním znaku a praporu. Štěpánka Truhlářová mi vyprávěla o obnově místních tradic a Jana Soblová zase o tom, co zajímavého píše do obecní kroniky. Starosta hasičů Alois Berky a Jaroslav Herein mě zavedli do hasičské zbrojnice a Josef Kratochvíl mi vykládal o zdejším rybářském ráji i o ochraně životního prostředí. Vicemistr světa v bikrosu René Živný je nejen místopředsedou místního Sokola (krásný sportovní areál slouží všem spolkům v obci, školákům i pro pořádání kulturních akcí), ale je také místopředsedou Spolku zahrádkářů. A tak jsme hovořili kromě jiného o obecním ovocném sadu. Do obecního hostince Na Haldě jsem zašel na oběd a návštěvu Semína jsem zakončil na obecním úřadě u starosty Milana Bartáka. Kromě bilancování toho, co se v obci společnými silami povedlo, došlo i na myslivost. Starosta je totiž rovněž hospodářem zdejšího Mysliveckého sdružení Semín. Svépomocně vybudovaná myslivecká chata ale neslouží jen myslivcům, ale také veřejnosti pro pořádání různých společenských akcí, oslav nebo svateb. Naslyšenou u rozhlasového Posvícení ze Semína se těší Vlastík Novák. Sobota 8.9. po 12 hodině.

0:00
/
0:00
autor: VLN
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.