Horní Ředice 8.11. 2008

Osídlení až z doby bronzové, takové jsou předpokládané začátky lidské činnosti v obci Horní Ředice na Holicku. Archeologické nálezy popelnic v žárových hrobech a keramiky platenicko únětické kultury dokládají, že obec patří mezi nejstarší v Pardubickém kraji. Název obce Ředice je převzat asi původně od rozbředlé půdy v okolí bahnitého potoka Řediny, později Ředičky, který dodnes obcí protéká. První písemné zmínky o Horních Ředicích se datují do roku 1336, kdy ves patřila k nedalekému panství Vysoké Chvojno. Až do doby vlády Marie Terezie byla ves spojena se sousedními Dolními Ředicemi. K rozdělení došlo při tvorbě tereziánského katastru a obě obce jsou dnes samostatné. Nejstarší dochovanou památkou je kamenná křtitelnice ve tvaru kalicha, pocházející pravděpodobně z husitského období. Dominantu obce tvoří novogotický kostel svatého Václava, postavený v roce 1862, s přilehlou dřevěnou starobylou zvonicí. Mezi další zajímavé památky bezpochyby patří pomník padlým vojákům, kteří bojovali v bitvě u Ostřetína a Horních Ředic v červenci 1758 v rámci tzv. sedmileté války. V ní se utkala vojska rakouské panovnice Marie Terezie a pruského krále Friedricha Velikého. Horní Ředice leží na trase Holice - Sezemice - Pardubice, asi jeden kilometr od Holic. V současné době žije ve vsi 946 obyvatel, což je o dvě stovky lidí více než zhruba před dvaceti lety. V průběhu této doby vyrostlo ve směru k Vysokém Chvojnu přibližně sedmdesát nových domů a obec i do budoucna plánuje výstavbu v dalších pěti lokalitách. Horní Ředice se od poloviny devadesátých let pravidelně účastní soutěže Vesnice roku a získaly již několik ocenění. Vedle nejvyšší zlaté stuhy za Vesnici Pardubického kraje jsou to dále ocenění za zeleň, péči o mládež, knihovnu a květinovou výzdobu. Obec Horní Ředice žije bohatým kulturním, společenským i spolkovým životem Dvacetičlenná kulturní komise zajišťuje pro občany řadu akcí, ať již se jedná o dětský karneval, vánoční koncerty či rozmanité kurzy. Do dění se ovšem zapojují i jednotlivé spolky. Dlouholetou tradici rozvíjí místní sbor dobrovolných hasičů, který v příštím roce oslaví sto třicáté výročí založení. Hasiči pořádají řadu akcí pro děti, pálení čarodějnic a reprezentují Horní Ředice také v hasičských soutěžích. Více jak tři stovky aktivních členů pak registruje Tělovýchovná jednota Sokol. Ta svoji činnost obnovila teprve v roce 1996. V současné době má jedenáct cvičebních jednotek od maminek s dětmi až po seniory. Pro veřejnost pořádá řadu cvičebních akademií a výtěžek z těchto produkcí věnuje na podporu nadace dárců kostní dřeně. Tradičně pak v únoru pořádají Hornoředičtí Sokolové masopustní veselice, které se zúčastňuje až sedmdesát masek. V obci dále působí zahrádkáři a další zájmové organizace. Takřka znovuzrození prožilo místní ochotnické divadlo. Ačkoli se divadlo v Horních Ředicích hrálo již v dávné minulosti, před více jak padesáti lety jeho činnost ustala. Teprve nedávno se parta nadšenců rozhodla předstoupit se svým umění před obecenstvo a v březnu loňského roku tak mělo premiéru Hornoředické ochotnické divadlo. Velkým problémem, která dnes Hornoředické trápí je absence mateřské školy. V osmdesátých letech byla totiž vystavěna školka v Dolních Ředicích, kterou sloužila oběma obcím. Po sametové revoluci a dělení majetku však připadla sousedům a děti z Horních Ředic tak musí dojíždět do Holic. Přesto se vedení obce nevzdává a postavení školky plánuje. Stejně tak je v plánu i výstavba domu pro seniory. Turistickou atraktivnost Horních Ředic navyšují vedle řady sportovišť a atrakcí pro děti i krásy okolní přírody. Severně od obce se nachází přírodní rezervace Žernov. Lesní porosty se svažují na jihu k rybníku Mordýř a na severu k rybníku Šmatlán. Oba rybníky s přilehlými rákosinami a vlhkými loukami jsou součástí přírodní rezervace. Lákavé je jistě i nedaleké arboretum ve Vysokém Chvojně a několik zajímavých sakrálních památek v blízkém i širokém okolí. Sobota 8.11. po 12. hodině.