Chcete zasadit prostokořenný ovocný strom? Máte nejvyšší čas
Ovocnářka Zdena Koberová je také příznivkyní sázení prostokořenných stromků, které je třeba zasadit ještě před rašením listů. Tedy do konce dubna. Ale jsou i jiné možnosti výběru ovocných stromů, které se budou vyjímat na vaší zahradě. A právě o tom byla pondělní Radioporadna.
Možnosti sázení stromů:
Prostokořenné – sázíme do konce dubna
Rostliny s balem – většinou je kořen i se zeminou zabalený do juty – rostlina se sází i se zeminou od dubna do května
Rostliny kontejnerované – rostliny v květináči - lze sázet kdykoliv, ale teplota by neměla přesáhnout 25 stupňů
Ing. Zdena Koberová upřednostňuje sázení prostokořenných stromů - tedy bez zeminy. Strom si podle ní lépe zvykne na novou půdu, kterou máme na zahradě. Rostliny s volnými kořeny je třeba ale hodně zalévat, jinak zaschnou.
Kořeny je třeba vybírat zdravé, dobře rostoucí, bez známek plísně. Houbu poznáme podle bělavé barvy nebo má rostlina mokvající a nezdravý kořínek.
Jakou odrůdu vybrat?
Lidé vyhledávají odrůdy, se kterými je co nejméně práce. Pokud chceme zachovat původní ráz naší krajiny, je vhodné vybírat staré odrůdy stromů, které pěstovali už naši předkové. Lepší jsou vysokokmeny. Takový strom má i jiné funkce. Dává nám stín, může tam být ptačí budka nebo i houpačka pro děti.
Ovocný strom i na menší zahradu
Třešeň je velmi okrasným stromem. Může být i na malé zahrádce jako solitér. Existují ale i moderní odrůdy, například jabloně typu balerína, které mají úzkou korunu a dají se zasadit i k příjezdové cestě. Mají dokonce okrasné květy, přitom plody jsou jedlé.
Dnes je na trhu dostatek ovocných odrůd – stačí si jen vybrat
Pokud budete chtít kvalitní starou odrůdu, která dobře plodí, pochodíte i v našem kraji. „Například odrůda Matčino či Průsvitné bílé je k dostání a mám z toho obrovskou radost. Naši pěstitelé už vědí, že čeští zákazníci netouží jen po dovozových odrůdách, které u nás nemají tradici.“ Usmívá se Zdena Koberová.
Jak správně zasadit strom?
Pokud už máte vybraný strom a přivezli jste ho na zahradu, můžete se dát do práce. Je třeba vykopat jámu. Měla by být přiměřená ke kořenům, které stromek má. Ale minimálně 40 centimetrů hluboká a 70 centimetrů široká. Podle Zdeny Koberové je dobré nechat strom především v původní zemině, na kterou si postupně zvyká. Pokud bychom rostlině dodali výbornou zeminu, postupně se tato zemina vyčerpá a strom, který je zvyklý na lepší, očekává stálý přísun živin. Pokud tedy chceme, aby si strom dokázal poradit sám, necháme mu původní zeminu a přihnojujeme jen občas. Ovšem zálivka je velmi důležitá! Strom bychom měli pravidelně zalévat 5 let. Stromek by měl mít kolem sebe misku, kdo které se vejde deset litrů vody.
Prastará jabloň
V Lužických horách stále roste jabloň, které je skoro 300 let. Kmen je obrovský, uvnitř dutý, má udělané vázání, aby se nerozpadl. Je to rarita. Ale v sadu bychom si asi takové stromy nepřáli. I když i starší stromy se dají omladit. Pokud jsou zdravé, lze je zachránit. Provádí se zmlazovací řez a stromy opět nastartují vitalitu. Mezi nejstarší ovocné stromy se počítají spíše hrušně. Jabloní je velmi málo.
Rada na závěr:
Pokud byste chtěli podrobné rady, jak se o ovocný sad starat, podívejte se na stránky Agentury ochrany přírody a krajiny. Tyto stránky jsou pro zahrádkáře volně k dispozici a dozvíte se tam, jaké odrůdy ovocných stromů se hodí do které nadmořské výšky, jak se sází a prořezávají včetně názorných obrázků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
