5 nejčastějších chyb při Nordic Walking
Severskou chůzi nordic walking objevuje stále více lidí. Není divu. Tato sportovní aktivita má mnoho předností. Bezpečnost, dostupnost, dá se provozovat téměř všude a v každém ročním období.
Navíc má spoustu pozitivních vlivů na naše zdraví – spalování tuků, kardiovaskulární trénink, podpora dechových funkcí, přiměřená zátěž pro klouby, vazy a svaly, podpora vzpřímeného držení těla, pozitivní naladění psychiky.
A to vše venku na čerstvém vzduchu. Požádali jsme instruktorku severské chůze Mgr. Michaelu Kubínovou o základní rady, jak začít s tímto sportem. Dozvěděli jsme se od ní, že pokud má nordic walking prospět zdraví, měli bychom se vyvarovat některých chyb.
Zde je 5 nejčastějších omylů a chyb při nordic walking:
1. Hole
Nevhodná výška, kvalita, typ hole- tzv. trekové se na nordic walking nedají použít, jsou určeny na trek, což je jiný druh pohybové aktivity
2. Chybné zacílení opory a odrazu hole
Pokud hůlku zapichuji před tělem – brzdím pohyb, pokud příliš za tělem – nemohu se kvalitně odrazit.
3. Nevhodná práce s poutkem
Poutko (rukavička) má být použito k opoře a odrazu v momentě, kdy je hůl i paže za tělem. Zůstává-li paže na úrovni trupu nebo před ním, je to chyba. Pokud celou dobu chůze rukojeť hole svírám silou a nepoužiji poutko – projeví se to na špatné technice a hrozí přetížení horní končetiny.
4. Porucha souhybu pletenec ramenní – pánev
Vpřed se pohybují současně obě levé nebo pravé končetiny (mimochod). Správně má být protipohyb pletence ramenního proti pánvi.
5. Nevhodná obuv a oblečení
Může výrazně ovlivnit techniku a způsobit nepříjemné pocty při pohybu, odradit, poškodit, přetížit. Boty nemají omezovat pohyb v kotníku ani aktivitu hlubokých svalů nohy. Oblečení nejlépe funkční, pohodlné, ne příliš těsné, přiměřené počasí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
