Adrenalin, vysokohorská turistika, dobrodružství. Vášeň zvaná bonsaje

S lopatou a batohem hledá stromy

Jiří Novák byl talentovaný sportovec. Jenomže si ve třiadvaceti letech zpřetrhal kolenní vazy. Najednou nevěděl co s volným časem. Bylo mu jasné, že sport už není priorita číslo jedna. „Ocitl jsem se na návštěvě kamaráda, který dostal od své přítelkyně k jednoletému výročí velkou knihu o bonsajích. Ze zvědavosti jsem v ní začal listovat. Ty obrázky mě natolik fascinovaly, že jsem si tu knihu odnesl domů,“ vzpomíná Jiří Novák. Jeho další kroky vedly do zahradnictví, koupil si malý cypřiš a začal ho upravovat. Tehdy ještě netušil, že mu tohle hobby nabídne mnohem zajímavější zážitky.

„Opravdu to není o tom, že si vezmu nůžky, hodinu stojím u deseticentimetrového stromku a dumám, jestli ustřihnu větvičku,“ usmívá se Jiří Novák. S partou kamarádů zabalí bágl a vydá se vysoko do hor. Pátrá po vhodném stromu, který je starý, malý a vypadá doslova dramaticky. „Když na vrcholku vykopete strom a nesete těch padesát kilo na zádech je to adrenalin i sportovní výkon,“ říká Jiří Novák a chvíli dobrou partu. Bonsajisté jsou lidé různých profesí i věku a stromy je spojují.

Jak začít s bonsajemi

Nejjednodušší je zajít si do zahradnictví, koupit si stromek o šířce dvou tří centimetrů. Podle knih a instrukcí na internetu ho můžete začít stříhat a tvarovat.

Co si takhle svůj strom raději najít v přírodě? Nemusíte kvůli tomu jezdit daleko. „Na vhodné exempláře můžete narazit v kamenolomech nebo u cest, kde jsou třeba přejeté od traktorů a náklaďáků,“ uvádí Jiří Novák. Nezapomeňte si ale zajistit povolení majitele lesa. „Rádi se takových stromků zbaví. Pro lesáky nemají žádnou hodnotu,“ vysvětluje Jiří Novák.

Bonsajisté se někdy vydávají pro své úlovky vysoko do hor|foto: Jiří Novák

Paradoxně si i uprostřed města v kamenných korytech můžeme najít ideální materiál. Jeden za svých nejcennějších kousků Jiří Novák našel skrčený před obchodním domem v Hradci Králové.

Čtěte také

Jsou tedy dvě cesty. Buď se o strom ze zahradnictví staráme tak, aby působil starým dojmem. Nebo si najdeme skutečně stovky let starý strom v přírodě. „Musí nás něčím zaujmout. Buď sílou kmene jeho dramatičností,“ říká Jiří Novák.

Bonsaje se vydatně hnojí

Dříve u pěstitelů docházelo k mýlce. Domnívali se, že strom musí trápit, aby nerostl normálním tempem. „Dnes se stromům v miskách naopak snažíme vytvořit ideální podmínky. Hnojíme tak často, že by se klasičtí zahrádkáři divili. Naopak se snažíme, aby rostl co nejvíce,“ uvádí Jiří Novák. Právě promyšleným střihem dokáží bonsajisté, aby strom měl pětinovou nebo desetinovou velikost oproti tomu, jak roste v přírodě.