Chcete mít zdravý hlas? Nekřičte, nešeptejte, nekuřte

Jak na to nám poradila logopedka Tereza Paštiková z Pardubické nemocnice.

Neumíte dýchat? Tak neumíte ani mluvit

Odkud se náš hlas vlastně bere? Všichni víme, že hlasivky máme uložené v hrtanu. Rozkmitává je náš výdech. Právě tam vzniká tón. O tom, jak bude znít, rozhodují naše dutiny, ve kterých to rezonuje.

„Správně bychom se měli vždy nadechnout do břicha, zadržet dech a pak zase vydechnout," vysvětluje, jak se dýchá, Tereza Paštiková. Nadechujte se nosem, kde se vzduch ohřívá a zvlhčuje, filtrují se nečistoty. Většina populace proud vzduchu žene do hrudníku místo do břicha. To má za následek, že se nám při mluvení nedostává dechu. „Když se nadechneme do břicha, vydržíme mluvit mnohem déle na jeden nádech," zdůrazňuje Tereza Paštiková.

Náš hlas ovlivňuje i držení těla. Když je naše tělo stažené a v křeči, okamžitě se to odrazí i na našem hlasovém projevu.

Šeptání je nebezpečné, raději mlčte

O hlasivkách ví své například učitelky. Mluví celý den, snaží se hlučící žáky překřičet. Jenomže když nedodržují zásady hlasové hygieny a nenechají svůj hlas dostatečně odpočinout, mají zaděláno na problém. Přepínání hlasu má za následek drobné krvácení na sliznici hlasivek. „Pokud hlas neodpočívá, nezahojí se to a hrozí jeho trvalé poškození," varuje Tereza Paštiková.

Foniatrické vyšetření|foto: Pardubická nemocnice

Máte chrapot? To je signál, že vaše hlasivky nejsou v pořádku a měli byste svůj hlas šetřit, dokud bolest neustoupí. „Jestliže chrapot trvá déle než tři týdny, znamená to, že se hlasivky nehojí. To už je čas vyhledat pomoc foniatra nebo laryngologa. Čím dříve se zjistí příčina problému, tím menší to má dopad na naše hlasivky," radí Tereza Paštiková.

Pozor! Šetření hlasu neznamená, že budeme šeptat. Tím můžeme všechno ještě zhoršit. „Šepot je šelest, který vzniká třetím o hlasové štěrbiny. Při delším šepotu může dojít k tomu, že se sliznice hrtanu překrví a dochází k poškození hlasového ústrojím," uvádí Tereza Paštiková.

Chodíte fandit na hokej? Tak pozor na emočně vypjaté situace, které máme tendenci doprovázet křikem. Stejně jako na koncertech, když se objeví na jevišti naše oblíbená kapela. Hlasové projevy radosti jsou pro hlasivky nadměrná zátěž.

Nepřítel hlasu: kouření, klimatizace, zmrzlina

Našemu hlasu se nedaří ani v zakouřeném, suchém nebo prašném prostředí. Kuřáci si nabíhají na chronický zánět nebo dokonce rakovinu hrtanu.

Pijete hodně kávu? A všimli jste si vašeho chronického drobného pokašlávání? „Při nadměrné konzumaci se na hlasivkách vytvoří spodní hlen, který nutí k neustálému odkašlávání. Při odkašlání dochází k tvrdému hlasovému závěru, který poškozuje hlasivky," říká Tereza Paštiková.

Logopedka Tereza Paštiková|foto: Honza Ptáček

Pití alkoholu má za následek vysoušení sliznice v hrtanu. Naopak dostatečné pití vody funguje jako prevence, protože sliznici dostatečně zvlhčí. Studené a příliš horké nápoje hlasivky neocení. Nejvíce jim lahodí nápoje pokojové teploty s výkyvem maximálně plus nebo minus 6 °C.

Letní horké teploty často srážíme klimatizací v kancelářích. Nevhodně zvolená teplota se také podepíše na našich hlasivkách. „Pokud je venku 30 °C, nesmí být ochlazování nastaveno na méně než 24 °C. Při větším výkyvu se hlasivky začínají chránit tvorbou hlenu. A tím jsme zase u odkašlávání," varuje Tereza Paštiková.

Slunečné dny si dopřáváme i zmrzlinu. Jedna nám rozhodně neublíží. Časté ledové mlsání už ano. I tady platí, že všeho s mírou. „Dále doporučuji zbavit se návykového pokašlávání. Hlasivkám prospívá aktivní odpočinek na čerstvém vzduchu a dostatek spánku," uvádí Tereza Paštiková.

„Chrapot trvající třeba tři týdny, dlouhodobé bolesti či škrábání v krku, zvýšená hlasová únava nebo potíže při polykání. To vše jsou obtíže, které by se neměly podceňovat. Mohou signalizovat i vážnější zdravotní problém. Proto je vhodné vyšetření u odborníka. Veřejnosti nabízíme tuto možnost při Světovém dni hlasu, kdy je možné si u nás nechat vyšetřit hlasivky a hrtan," zve Tereza Paštiková.

Světový den hlasu vznikl v Brazílii, kde byl v roce 1999 vyhlášen Národní den hlasu jako reakce na zvýšený výskyt rakoviny hrtanu. Z původně pouze brazilské akce se během několika let stala akce světová. První Světový den hlasu se konal v roce 2003. Česká republika se k oslavám Světového dne hlasu připojila poprvé v roce 2009. Od té doby probíhají preventivní vyšetření i v Pardubické nemocnici.