Dostaňte z vína maximum! Poradíme, jak si ho vychutnat všemi smysly

4. prosinec 2014

Říká se, že dobré víno je jako dobrý aforismus. Obojímu je třeba napřed porozumět, neboť teprve pak je lze správně vychutnat.

A protože je víno nápoj v českých luzích a hájích velmi oblíbený, pozvali jsme do naší Radioporadny sommeliéra Romana Nimmertondla, aby nám řekl, jak si máme vychutnat sklenku kvalitního vína.

„Dobré víno je takové, které člověku chutná,“ zdůrazňuje Roman Nimmertondl.

Vína se dělí na červená z modrých bobulí, bílá z bílých hroznů, růžová jsou z modré odrůdy. Dále se vína dělí podle obsahu zbytkového cukru, který určuje, zda se jedná o víno suché, polosuché, polosladké nebo sladké.

„Opravdu sladká jsou slámová nebo ledová vína nebo bobulové výběry,“ říká Roman Nimmertondl. Jejich cena je vyšší. Slámové se vyrábí z kvalitních hroznů, které nechá vinař na keříku scvrknout. Takové bobule mají vysokou cukernatost. Po sklizni je vinař rozvěsí na drátcích do průvanu nebo ho položí do slámy, kde jsou tři měsíce. Ledové víno pochází z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus sedm stupňů a nižších.

Víno vnímáme všemi smysly

Nejlepší je vybrat si láhev ve specializované prodejně. V supermarketech riskujete, že víno nebylo správně skladováno a podepsalo se to na jeho teplotě. Bílá vína pijeme chlazená, červená do lednice nedáváme. Krokem číslo jedna je otevřít láhev. To ale není pokyn k tomu, abychom víno hned vypili.

„Musíme chvíli počkat, sklenicí zamíchat v ruce, aby se víno trochu nadechlo. Teprve, až do sebe natáhne kyslík, pouští aromatické látky. U bílých vín stačí pár minut. U vyzrálých červených vín tomu dáme klidně i půl hodiny nebo hodinu,“ uvádí Roman Nimmertondl.

Víno, vinařství, vinice, sběr vína (ilustrační foto)

K vínu si nejprve přivoníme. Můžeme cítit u bílých vín ovoce, květnatost, travnatost, kopřivy. Červená se rozvoní po lesních plodech, květinách nebo třešních a švestkách. Potom čich vyměníme za jiný smysl. Zvedneme číší a podíváme se, jakými barvami naše víno hraje.

„Bílá vína jsou lehce zlatavá. Mohou se objevit zelinkavé odstíny. U vyzrálejších odrůd může být barva až tmavě žlutá. U červených starších archivních vín vidíme náznak světle hnědé. Svěží ovocná vína musí mít odlesky fialové. Proti světlu svíčky musí hodit jiskru. Pokud nelahodí oku a je tam nějaký drobný zákal, je někde chyba,“ vysvětluje Roman Nimmertondl.

Víno na jazyku

Většina z nás si vybírá víno podle sezony. V létě hledáme ve víně osvěžení, více nám chutnají lehká bílá vína s menším obsahem alkoholu a svěží kyselinkou. V zimě oceníme plnější a mohutnější červená vína s ohlazenou tříslovinou, která v ústech vyvolá podobně svíravý pocit, jako když se napijeme silného čaje.

„Víno chvíli na jazyku poválíme. Na špičce cítíme, jestli je víno nakyslé nebo nasládlé. Na kořeni jazyka je hořčinka. Např. třísloviny jsou příjemné, zatáhnou chuťové pohárky. Podstatou dobrého vína je, že po polknutí cítíme jeho chuť ještě několik minut,“ říká sommeliér.

Stáčené víno v PET láhvi. Ano nebo ne?

Většina z nás si vybírá víno podle sezony. V létě hledáme ve víně osvěžení, více nám chutnají lehká bílá vína s menším obsahem alkoholu a svěží kyselinkou. V zimě oceníme plnější a mohutnější červená vína s ohlazenou tříslovinou, která v ústech vyvolá podobně svíravý pocit, jako když se napijeme silného čaje.

„Takové víno musí mít stabilní teplotu. Musí být správně označený sud a zákazník se na něj může podívat a přečíst si, co si to vlastně kupuje. Poptávka je vysoká. Hodně vín se k nám dováží ze zahraničí. To všechno má zákazník možnost si přečíst přímo u prodejce,“ uvádí Roman Nimmertondl. Dobrý obchodník vám poskytne o kupovaném vínu veškeré informace. Pokud si kupujete víno v plastové láhvi, zvolte množství k okamžité spotřebě.

„Když si nalejeme do sklenky, je potřeba tu láhve zmačknout tak, aby v ní nezůstal žádný vzduch. Ten totiž způsobuje oxidaci a víno pak rychle podléhá zkáze,“ varuje Roman Nimmertondl.

autor: PRO
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.