Hoďte starosti za hlavu. Alespoň na půl hodiny denně

Proč je to tak důležité? V rozhlasové Radioporadně vysvětlila trenérka paměti Iva Pekníková.

Vypněte hlavu

Najděte si každý den chvilku sami pro sebe. Není to žádné zahálení. Naopak je to dobrá služba pro váš mozek a nervy.

„Aby nám hlava dobře fungovala, musíme relaxovat. Minimálně dvacet minut, ideálně hodinu denně," doporučuje Iva Pekníková. Naší hlavě prospěje například procházka na čerstvém vzduchu v zeleni. Vypusťte všechny myšlenky a vnímejte jenom krásu přírody. Jakou strukturu má kůra, kolik havranů nám letí nad hlavou. Neuvěřitelně si tím pročistíte hlavu.

„Nebo si vezměte tužku a papír a kreslete si a soustřeďte se pouze na kresbu," dává příklad Iva Pekníková. Obecně se dá říct, dělejte to, co se vám dělá dobře a buďte u toho jen sami se sebou. Dovolte si ten luxus vypustit na chvíli z hlavy všechny starosti.

Spánek je základ dobré paměti

Dopřejte si dostatek spánku. Váš mozek bude jako znovuzrozený. Během spaní se ve vaší hlavě ukládají informace, které jste si během dne poslali do hlavy. „Každá minuta spánku se počítá," zdůrazňuje Iva Pekníková, i když připouští, že každý z nás má jinou potřebu délky nočního spaní.

Jak si zapamatovat co potřebujeme

Máte-li toho teď hned, nejlepším pomocníkem je papír a tužka. Už při samotném zápisu si trénujete paměť a máte větší šanci, že své úkoly nezapomenete. Pro dlouhodobý trénink je základ neustále se učit něco nového.

„I ve starším věku si najděte koníčky a zájmy, které budou rozšiřovat vaše obzory. Pomůže vám to uchovat si výbornou paměť," uvádí Iva Pekníková a na důkaz cituje z články předního českého psychiatra Radkina Honzáka.

V Newcastle se prováděl výzkum, ve kterém byli účastníci rozděleni do tří skupin. První měla na programu každý týden tři hodiny intenzivního běhání do kopců. Druhá každý týden dostala tři hodiny křížovky a sudoku k luštění, zatímco třetí skupina měla tři hodiny týdně kreslit v umělecké škole nahého muže. Nejen hledět, ale také ho nakreslit, a to v budově místní umělecké školy.

„Všechny tři skupiny po osmi týdnech udělali pokrok ve zlepšení paměti. Ovšem bezkonkurenčně nejlepší výsledky měla třetí skupina," říká Iva Pekníková.

Učit se něco nového je přesně to, co náš mozek potřebuje. Nemyslíme tím jenom studium cizích jazyků nebo jinou intelektuální činnost. Pokud na takové věci nejste, rozšiřujte si obzory jako zahradníci, kuchaři, naučte něco nového své ruce. To se také počítá jako učení.

„Každá nová činnosti nás jako člověka obohatí a posune naší paměť o kousek dál," dodává Iva Pekníková.

Používejte tužku a papír!

V dnešní době máme diář v telefonu a většinu komunikace vyřizujeme přes klávesnici a monitor. Možná je to pro nás pohodlné, ale nebezpečné pro naši paměť. Přílišné používání digitálních médií vede k rozkladu základních funkcí mozku. „Doporučuji si přečíst knihu mozkového specialisty Manfreda Spitzera – Digitální demence, ve které tento problém popisuje," říká Iva Pekníková.

Paměť posiluje i obyčejný rozhovor, kdy se s někým bavíme tváří v tvář. Už jenom proto, že jsme u toho více ve střehu a zapojujeme emoce, než při elektronické komunikaci. Právě emoce nám pomáhají vyrýt do mozku hlubší paměťovou stopu.

Mějte pusu od ucha k uchu

Smích prodlužuje život a vyvolává emoce. Humor je důležitější, než by nás napadlo. „Co náš mozek baví, lépe vstřebává," říká s úsměvem trenérka paměti Iva Pekníková.