Jaro přichází. Poznáme to i podle intenzivního ptačího zpěvu

26. únor 2015

Podle orgnitologa Vladimíra Lemberka jsou ptáci natěšení na období, které přichází. Rozmnožování a zachování druhu. To je základní věc, která spojuje všechny živé tvory.

A právě ptačí zpěv je vyjádřením nedočkavosti po hnízdění. V těchto dnech slyšíme nejčastěji sýkoru koňadru. Její zpěv slýcháme ze zahrad i městských parků. V polích můžeme slyšet skřivana polního, který už přilétl ze zimoviště. A spolu s nimi přilétá také čejka chocholatá.

Ale skřivani a čejky, které se teď nacházejí na našem území, jsou tu jen na přechodnou dobu. V České republice se zastavili na pár dnů, než odlétnou dále na sever. Ti „naši“ skřivani a čejky, kteří s námi zůstanou po celé léto, teprve přiletí. Také slyšíme čiřikání vrabců, kteří se vrací do přírody a jejich počty jsou opět stabilní. Vrabce vidíme vždy v hejnech, na zahradách v živých plotech, kde zahnízdí.

Kdo zahnízdí jako první?

V lesích hnízdí už v těchto dnech křivky, sovy a další velcí ptáci, jako jsou orel mořský nebo krkavec.
Brzy začnou hnízdit kosi, sýkory a brhlíci. Také holub hřivnáč a hrdlička zahradní .Tito ptáci hnízdí i 5x až 6x do roka.

Ptačí budka

Ptačí budky už by měly viset

Budka by měla být zavěšena už na podzim, aby přes zimu tzv. opršela, aby ji ptáci na jaře považovali za starou dutinu a využili ji.

Budky pro modřinky – vletový otvor by měl mít průměr okolo 28 mm
Budky pro koňadry – cca 35 mm
Budy pro špačky – cca 45 mm

Vladimír Lemberk

Víte, že touto dobou přilétá jeřáb popelavý? V březnu se předvádějí samci před samicemi na polích, vypadá to, jako když tančí. Od května zahnízdí v rákosí a dva až tři měsíce o nich nikdo neví. V době hnízdění jsou velmi plaší. V létě je opět můžeme vidět i s mláďaty, jak se procházejí po polích.

autor: jsl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.