Když se o dítě starají prarodiče. Jak funguje příbuzenská pěstounská péče?

18. leden 2017

Přeloučská charita se stará o šest rodin, které fungují v režimu příbuzenské pěstounské péče. Pomáhají jim v životních těžkostech a podporují je i psychicky. Jak tato forma pěstounství funguje v rozhlasové Radioporadně vysvětlila koordinátora Pavlína Křepská.

Každé dítě by mělo vyrůstat v rodině. Někdy se ale rodiče o své dítě nestarají. Ne všechny hned musí skončit v ústavní péči nebo v cizí rodině. Je tu přece babička a dědeček.

Na stará kolena s malým dítětem

V režimu příbuzenská pěstounská péče děti vychovávají ve většině případů jejich prarodiče. Mohou to být i další příbuzní jako tety, strýcové, sestřenice nebo bratranci.

„Stát dává přednost právě příbuzenské péči, aby dítě nemuselo jít do zcela cizí rodiny. Dítě se pochopitelně cítí lépe ve vlastní rodině, která ho přijímá, než v neznámém prostředí,“ vysvětluje Pavlína Křepská, která má na starosti pěstounské rodiny na Přeloučsku.

Proč se dítě vůbec ocitne v takové životní situaci? „K těmto případům dochází ve chvíli, kdy se dítě narodí nezletilé matce. Prarodiče přebírají péči víceméně automaticky. Samozřejmě jsou případy, kdy se i starší rodiče nedokáží a nechtějí o své potomky postarat,“ uvádí Pavlína Křepská.

Pomocná ruka

Příbuzenská péče má své specifické problémy, se kterým právě přeloučská charita pěstounům pomáhá. Pokud se o děti starají prarodiče, jde například o mezi generační potíže v komunikaci. Orientace v dnešních technologiích nebo potíže se školou. Svou roli hraje také fyzická zdatnost starších pečovatelů.

Proč prarodiče sahají po statusu příbuzenské pěstounské péče? „Často je k tomu vedou ekonomické důvody. Ze svých důchodů nedokáží ještě živit dítě,“ říká Pavlína Křepská.

Přeloučská charita pravidelně do rodin zajíždí a poskytuje jim poradenství. Snaží se rodiny podporovat emocionálně, sdílet s nimi problémy a nabídnout jim optimální řešení. V závažnějších případech zprostředkovává kontakt s odborníky.

Jak je to s penězi

Příspěvky na pěstounskou péči jsou dva. První slouží na úhradu potřeb dítěte, jako jsou ošacení, jídlo, školní pomůcky a část nájmu. Ten získávají rodiny automaticky. Dále je tu odměna pěstouna za péči. V případě pěstounské péče se přiznává pouze ekonomicky slabým rodinám.

Pěstouny bez přípravy

Pokud se kdokoliv uchází o pěstounskou péči, musí absolvovat půlroční kurz a projít náročnými psychologickými testy. To se ale právě netýká příbuzenské pěstounské péče. „Často se stává, že se prarodiče stávají pěstouny doslova ze dne na den. Stává se, že na to nejsou vůbec připravení a selžou. Časem se ukáže, že na to nemají síly nebo nejsou vhodnými kandidáty,“ upozorňuje Pavlína Křepská.

autor: PRO
Spustit audio