Na čaj si udělejte čas, pohodu a klid

Čajovník pochází z jihovýchodní Asie.

První celistvé popisy v čele s proslulou Klasickou knihou o čaji mistra Lu Jü pochází z Číny z doby dynastie Tchang (7.–10. stol.). Postupem času rostla obliba čaje pro jeho výjimečnou chuť a blahodárné účinky nejenom v Číně. Čaj se brzy stal významným obchodním zbožím a po vodě neoblíbenějším nápojem vůbec. V současnosti najdeme čajové plantáže převážně v Číně, Japonsku, Indii, Indonésii, ve Vietnamu, v oblasti Kavkazu, na Cejlonu a Tchai Wanu, ale také v Evropě (oblast Gruzie a Azory), na Jávě, Sumatře a v jižní Africe.

Čajové listy se sklízí většinou ručně – buď trháním prsty nebo stříháním nůžkami – nebo mechanicky speciálními stříhacími stroji. To se využívá hlavně v Japonsku. Podle Boleslava Nevělíka v Číně natrhají sběrači každý den i 10 kg čajových lístků.

Všechny druhy čaje – bílé, zelené, modrozelené i černé – pocházejí z této jediné rostliny. Dělí je od sebe hlavně stupeň fermentace.

Fermentace

Fermentace je přirozený kvasný proces, který začne hned po utržení lístků od rostliny. Jedná se vlastně o oxidaci polyfenolů, které tvoří asi 30% čajového listu. Dochází ke změně chemických vlastností. Zastavit fermentaci je možno zahřátím. To se provádí buď na kovových pánvích (čínský způsob) nebo spařováním (japonský způsob).

Zavadnutí – čerstvě sklizené lístky se nechají na suchém vzdušném místě 10–16 hodin zavadnout tak, aby ztratily svou křehkost a bylo možné s nimi dále pracovat, aniž by se rozdrtily.

Rolování – strojový proces, při němž se rozruší buněčná struktura listu a uvolní se různé chemické látky a enzymy podporující fermentaci

Sušení - lístky se suší na pásových sušičkách. Obsah vody by měl klesnout pod 3%, ale nesmí dojít k připálení lístků, protože čaj poté většinou získá nežádoucí praženou či karamelovou příchuť či aroma.

Třídění je konečný proces zpracování lístků.

Typy čaje

Zelený čaj: nefermentovaný
Bílý čaj: lehce fermentovaný
Žlutý čaj: lehce dodatečně fermentovaný
Polozelený čaj: částečně fermentovaný
Černý čaj: čaj dokonale fermentovaný
Puerh: 2× fermentovaný, 2. fermentace za přítomnosti mikroorganismů

Jak vypěstovat čajovník doma

Čajovník je subtropický až tropický keř. Listy má tuhé a kožovité. Plody jsou dřevnaté trojpouzdré tobolky s jedním až třemi hnědými semeny. Květy opylují hlavně včely, v bytě je nutné opylení provést vatou, nebo štětečkem. Čajovník kvete na podzim a celou zimu. V našich podmínkách začíná čajovník kvést zhruba po deseti letech. Čajovník přesazujeme jednou za rok, nejlépe v březnu do rašeliny do které přidáme hnojivo Plantacote. Nesnáší přemokření (uhnívají kořeny) a zásadně nesnáší vápno v půdě. Více než 3% uhličitanu vápenatého způsobí, že keř uhyne. Růst rostliny na jaře začíná při teplotě vzduchu 10–12 °C. Rostliny snášejí i zastínění, neboť divoké formy rostou jako podrost velikých stromů. Tudíž je možno rostliny pěstovat i v bytech za okny otočených k severu. Od jara do podzimu je možno rostlinu pěstovat i na balkonech. Když rostliny dobře rozvětví a vytvoří pěkný keřík, můžeme začít se sklizní listů. Sklízí se 3 nejmladší lístky na vrcholu nového výhonu. Nejvážnějším škůdcem čajovníků v našich podmínkách je puklice a sviluška.