Otrávených návnad se nebojí. Je ráda, když její pes nějakou najde

Až 10 orlů mořských je u nás ročně otráveno. Mezi dalšími oběťmi jsou orli skalní, luňáci červení i hnědí, sokoli stěhovaví, káně, straky, vrány, krkavci, ale i domácí psi a kočky. Viníkem je lidská bezohlednost. Přestože je pokládání otrávených návnad v přírodě zakázáno více než 50 let, v poslední době se stalo módním prostředkem v boji s tzv. škodnou.

Smrticí karbofuran

Nejčastěji zneužívaný bývá zakázaný insekticid FURADAN, jehož účinnou látkou je karbofuran. Několik kapek tohoto jedu dokáže spolehlivě usmrtit prakticky cokoli živého. Zřejmě proto se v české krajině objevují návnady napuštěné karbofuranem, pomocí nichž se "manažeři přírody" zbavují lišek, kun nebo vyder. A nechtěně se otráví i dravci nebo pes na procházce.

Klára Hlubocká se svým psem Samem vyhledává otrávené návnady, které lidé většinou z řad myslivců líčí na dravce. Jakmile někdo objeví uhynulého dravce, psovodka zajede na dané místo a se svým psem prohledá okolí. Je jedinou psovodkou v České republice, která dělá takovou práci.

Své nálezy nafotí a pak je předá policii. „Pro myslivce hlavně na jižní Moravě je i vzácný dravec škodná a neuvědomují si, že taková návnada může zlikvidovat i další živé tvory v přírodě,“ říká Klára Hlubocká, která dostala od Českého ornitologického svazu na výchovu malé štěně. Jakou rasu si vybrala? Samozřejmě Chesapeake Bay Retrievera. Říká mu s úsměvem Viky.

Pes musí voňavé návnadě odolat

Štěněcí batole získává od svého narození lekce od života. Nejdřív si ho vychovává maminka a přibližně na osmém týdnu věku nový majitel. Už v batolecím věku by se štěně mělo začít cvičit. Čím dřív si osvojí základní návyky, tím líp.

Základnímu výcviku štěněte se psovodka věnuje v prvních měsících, když je štěněti půl roku, začíná speciální výcvik. U psů, kteří jsou trénovaní na vyhledávání otrávených návnad, se psi nejdříve učí rozpoznávat jednotlivé pachy a zároveň musí pochopit, že svůj případný nález nesmí za žádných okolností sežrat.

Klářin pes Sam|foto: Honza Ptáček

Podobný systém záchrany dravců funguje v Maďarsku. Tam se už podařilo policii některé traviče dopadnout. Podle Kláry Hlubocké bývají pachateli právě lidé z myslivosti, kteří tímto způsobem ochraňují vysazenou zvěř. Výsledkem jsou stovky mrtvých dravců a dalších zvířat. Počet otrávených nástrah je největší na jižní Moravě, ale bohužel se rozšiřuje po celé republice a nabírá na masovosti.

Přispět k záchraně dravců můžete i vy. Stačí, když na procházce přírodou budete všímat neobvyklých věcí. Pokud uvidíte mrtvého dravce, můžete informovat psovodku emailem přes webové stránky www.karbofuran.cz.