Sedí na rameni, louská oříšky a občas po vás hodí okem. Kdo to je?
Je to jihoamerický papoušek Ara marakána (Ara maracana). Jmenuje se Karel. Tento druh papoušků patří mezi středně velké. Je zelený a na spodní straně břicha přechází zelená barva v červenou. Na rameni sedí Mileně Potůčkové, která je jeho čerstvou majitelkou. A aby ho zabavila, louská s ním oříšky.
Ara marakána patří mezi vzácné papoušky. V přírodě žije těchto ptáků asi jen deset tisíc a jejich počet klesá.
Proto byl Ara marakána, podobně jako papoušek žako šedý zařazen do CITES. Co to znamená pro chovatele? „Pokud si chcete pořídit nebo už máte vzácnějšího papouška jako je Ara marakána nebo žako šedý, musíte zajít na krajský úřad na odbor životního prostředí. Tam vyplníte potřebné dokumenty k registraci CITES 1. Je to úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Jejím cílem je chránit živočichy a rostliny, kterých v přírodě ubývá, před vyhubením,“ vysvětluje Milena Potůčková.
Ara marakána – chov v zajetí
Patří mezi druhy arů, kteří se v zajetí dobře odchovávají. Mláďata se dají celkem lehce ochočit a soužití s nimi v rodině není tak komplikované, jako například u žaků. Těch se u nás chová mnohem víc, jejich počet se pohybuje mezi patnácti a sedmnácti tisíci. Přitom podle Mileny Potůčkové jsou žakové mnohem víc náchylní na stresové situace. „Pokud mu člověk v dobré víře koupí novou hračku nebo vymění větve v kleci, papoušek to nese velmi nelibě. Je schopen kvůli tomu sedět týden v koutě a nemluvit se svým chovatelem. Žakové jsou trochu jako autisti,“ říká chovatelka.
Arové jsou povahově méně komplikovaní. Jsou hodně úplatní, takž se na ně dá dobře použít pozitivní motivace. Například když dostane Ara odměnu za to, že přiletěl na určené místo, příště už si to podobně jako pes bude dobře pamatovat, a s vidinou další dobroty to ochotně udělá znovu.
Nepořizujte si papouška, pokud nemáte čas
Chov středně velkých a velkých papoušků vyžaduje hodně pozornosti. Je tam potřeba častá stimulace. Navíc jsou velcí papoušci nároční na prostor. Potřebují dostatečně velkou klec.
Ideální je, aby tam mohl papoušek alespoň roztáhnout křídla a vyčistit si je, což s oblibou dělá. Prolézačka z větví je také nezbytná a další hračky, které papouška motivují ke hře a aktivitě. Je velmi důležité papouška pouštět z klece ven, aby se mohl prolétnout, let je jeho přirozený pohyb. Pokud mu to není dopřáno, může být agresivní a nešťastný.
Papoušek na vodítku
Papoušci jsou většinou zavření v bytě v kleci a nedostanou se na slunce. Pokud chcete papouškovi dopřát vitamín D ze slunce, pořiďte mu vodítko. Můžete ho dokonce postupně naučit i volně létat. Je to moderní trend, kteří pokrokoví a aktivní chovatelé papoušků začínají vyznávat.
Papoušek je zabezpečený na kšírách a učí se létat z místa na místo. Podobně je to v sokolnictví. Tady je ale potřeba počítat s rizikem, že pták se v přírodě ztratí. Ne že by se nechtěl vrátit. Ale pokud se ztratí v korunách stromů, cestu domů už nenajde.
I z papouška můžete udělat tlouštíka
Ořechy a ovoce. To je to hlavní, co papouškům chutná. Pokud dáváte jen ořechy, přispíváte k jejich obezitě. Příliš mnoho tuku papoušci nezpracují a mnohem dříve umírají. Místo třiceti, čtyřiceti let se dožijí třeba jen deseti. U kakadu, žaků, amazoňanů hrozí obezita víc, než například u arů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.