Užijte si bivakování. Kdo je připraven, není překvapen

O pobytu pod širým nebem jsme si v Radioporadně povídali se zkušeným skautem, vedoucím pardubického oddílu Horizont Petrem Fialou.

Dobré plánování je zákaz

Plánovat začněte doma v teple. Prostudujte mapy. Pročtěte si průvodce.

„Dejte na doporučení bedekrů. Vytipujte si místa, kde budete spát a podle toho se zařiďte,“ radí Petr Fiala. Rozlišujeme Je potřeba rozlišovat tři pojmy: táboření, stanování a bivakování. Táboření je u nás prakticky zakázáno.

Co říká zákon o táboření? Je to souhrn různých činností umožňujících pobyt v přírodě spojený s možností přenocování, a to obvykle ve stanech nebo jiných přístřešcích (stavění stanů a přístřešků, tj. včetně celt, stanů bez podlážky apod., příprava stravy, hygiena, likvidace odpadků atd.).

„Bivakování je povolené. Rozbalím si někde spacák, zalezu do tzv. ždáráku, tím nepřekročím legislativu,“ vysvětluje Fiala. Ke spaní nám stačí karimatka, spacák a žďárský pytel. To je fusak, do kterého se vejde jeden nebo dva lidé. Ochrání proti rose a dešti. Jsou druhy, které už mají i nějakou výztuhu.

Co si sbalit?

„Po kolejích táhnou bosí a na špagátu nosí celej svůj dům - deku a rum,“ si můžeme na výletě zanotovat. Ale rozhodně to neberte jako návod. Ano, je rozdíl, jestli je horké léto nebo chladný podzim.

„Vybavení záleží na povaze výletu a jeho délky. Jestli pojedu do Železných hor, Krkonoš nebo za hranice do velehor,“ říká Petr Fiala. V batohu by neměla chybět lékárnička, pitná voda, cestovní oblečení, krabička poslední záchrany, zapalovač, zrcátko se také hodí. Oblečení na pochod v terénu, dobré boty.

„Mezi další nezbytné věci patří vařič a nádoba na vaření vody. Co se týká další výbavy, můžeme se řídit heslem: co nemáš, nepotřebuješ,“ říká s nadsázkou Fiala.

Pozor! Ani bivakovat nelze kdekoliv

Zákaz táboření|foto: Jan Rosenauer

Obecně platí, že v národních parcích a chráněných krajinných oblastech je mimo cestu vstup zakázán. S tím musíte počítat při plánování přenocování. Výjimkou je Národní park České Švýcarsko, kde nesmíte přenocovat ani na cestě.

„V Českém Švýcarsku je přímo zakázané nocování kromě vyhrazených míst. Přímo tato formulace vznikla díky tomu, že je to náš nejmladší národní park," vysvětluje Petr Fiala.

Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen v roce 2000. Najdete tu unikátní pískovcové útvary. Mohutné skalní věže, brány, stěny, rokle, města a bludiště vznikly v důsledku erozí křídových mořských sedimentů, které byly vyzdviženy na povrch v období čtvrtohor v důsledku alpinského vrásnění. Nejznámějším skalním útvarem je Pravčická brána, která se stala symbolem parku.

Vrtochy počasí

Pokud vás překvapí náhlá změna počasí, vezměte na zřetel několik věcí.

„Když jsem v blízkosti nějakého příbytku (bývá vyznačen v mapě), tak se vyplatí hodinu dvě se trmácet v dešti a dojít do přístřešku, kde budu míst zajištěné sucho. Ve chvíli, kdy netuším, jestli poblíž něco najdu, je lepší se schovat pod strom nebo převis a to nejhorší ve stoje přečkat,“ dodává zkušený skaut Petr Fiala.