Vodní mlýny – historie, která se nevrátí
Tisíce mlýnů, které klapaly podél toků řek a potoků v naší zemi, rázem mizely po 1. světové válce. Mohl za to vynález elektřiny. Ing. Petr Schaffer popsal v dopolední Radioporadně změnu výroby ve mlýně Janderov. Ten pracoval na řece Chrudimce už v roce 1540. Je to dokonce písemně doloženo.
Podle některých pramenu vznikl dokonce už ve 13. století. Původně měl čtyři mlecí kameny. Dnes se nic z toho nedochovalo. Mlýn, jehož podobu známe, byl přestavěn kolem roku 1900 a zmodernizován ve 20. letech. Vodní pohon se díky vývoji změnil na pohon parní a poté se přešlo na elektrický proud. To už se začala psát nová éra mlynářství u nás.
Dnes se ve Mlýně Janderov zpracovává především pšenice a žito.
„Principy mletí se ale úplně nezměnily. Ruční mletí ani mlýnské kameny sice v současném mlýně nenajdete, ale využívá se mletí mezi železnými válci. To je vynález starý více než 100 let. Systém se zautomatizoval, pytle s moukou už nikdo tahat nemusí. Ovšem i současný mlynář musí mít zkušenosti a měl by poznat kvalitu mouky podle hmatu.“ Řekl Ing. Petr Schaffer, který se mlynářství věnuje desítky let.
1.září 1963 bylo v Chrudimi Janderově zřízeno samostatné odborné učiliště pro obor Mlynář, které zde ukončilo činnost roku 1996.
Rozdělení mouky na hladkou, polohrubou a hrubou ve světě příliš neznají. Můžou za to české knedlíky. Každý kuchař ví, kterou mouku na ten svůj konkrétní knedlík použít. Proto v České republice máme tak propracovaný systém mletí mouky. V tom jsme podle Petra Schaffera světovými přeborníky.
Dnes se kluci bílému řemeslu skoro neučí. Ubylo škol i mlýnů. Mezi nejbližší patří Předměřice nad Labem, Havlíčkův Brod nebo Týnec nad Labem. A každým rokem ubývají….
A co se ještě změnilo? Otruby už nejsou odpadem pro dobytek, ale zdravou stravou.
Otruba je obal ze zrna obilí, téměř čistá, přirozená vláknina. Pro organismus má dietetický význam, který zlepšuje trávení.
Otruby se podle granulace dělí na hrubé (od kartáčování a šrotů) a jemné (z vymílání a loupání). Obsahují nejen částice slupek, ale i částice klíčků a endospermu. Při mletí pšenice se získává 17–18,5 %, žita 20–25 %, ječmene asi 22 % otrub. V předminulém století by žádná hospodyně mouku s otrubami do kuchyně nechtěla. Dnes je celozrnná mouka stále vyhledávanějším obchodním artiklem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
