Šestikmenná lípa v Zámrsku, borovice ve Šnakově a buk v Koclířově
Naše putování nás tentokrát zavedlo do zámeckého parku v Zámrsku a ke zvláštní borovici ve Šnakově.
ZÁMRSK - ŠESTIKMENNÁ LÍPA
V našem putování navštívíme několik vzácných lip.
Dnes jsme zastavili v Zámrsku u zámeckém parku. Zámeckou budovu, kde sídlí Státní archív s údaji o našem rodokmenu, jsme vynechali. Vešli jsme přímo do parku. Střed zdobí barokní fontána. Je jaro, tak ještě bez vody. Hned vedle dominuje nepřehlédnutelný strom – lípa.
Lípa má mohutný kmen. Vznikl spojením šesti kmenů, které v úbočí tvoří celek a asi po dvou metrech výšky se rozdělují. Není mnoho takových stromů, i když ing. Pavel Kyzlík říká, že kdysi byli zámečtí zahradníci vynalézaví a záměrně vysadili několik stromků do kroužku, aby v budoucnu tvořili mohutný strom. Nebo sázeli stromy do obrazců.
Lípa v Zámrsku v roce 2004 byla vyhlášena „Stromem roku 2004“.
Není památným stromem, ale obyvatelé Zámrsku si stromu váží.
Výzkumný ústav v Průhonicích také připouští další variantu vzniku šestikmenné lípy, a to potřeby zmlazování. Naši předkové, pokud bylo jádro stromu uzůstalo duté a ztrouchnivělé, uřízli kmen. Po obvodu pařezu začnou vyrůstat nové výhony a vznikají noví jedinci. Říká se tomu vegetativní rozmnožování – lidově pařezové zmlazování.
Lípa je symbolem českého národa.
Víte, že ze dřeva lípy řezbáři tvořili nejslavnější oltáře Evropy?
Čaj z květů lípy pijeme rádi i my.
ŠNAKOV – BOROVICE ČERNÁ
Pokud řeknete, že víte, jak vypadá borovice, nevíte. Ta šnakovská je úplně jiná. Pohlédněte na obrázky. Krásná.
Strom mezi domy. Zasloužil by si hezčí místo, než popadané ploty, kůlny, neutěšené místo. Pokud ho budete chtít vidět, obec najdete nedaleko Zámrsku, výlet na kole je výborný. Ale než hledat, raději se zeptejte místních obyvatel.
Borovice černá není na našem území původní, semínko přilétlo z dolomitů, ale už jich je u nás dost.
Borovice prý dává vitalitu. Má ohnivý charakter. Koruna té šnakovské tomu odpovídá.
BUK V KOCLÍŘOVĚ
Nepřehlédnete ho! Tyčí se u hlavní silnice Litomyšl – Olomouc, hned u tabule s názvem Koclířov.
Buk je památný a jeho stáří se odhaduje na 250 let. Možná, že byl zasazen u tehdy nově zbudovaného statku jako strom rodový. Pan ing. Kyzlík ještě vlastní fotografie se sličným zákoutím: vedle hrdého stromu je na dům napojen typický zděný oblouk brány. Kdysi tam býval vjezd do dvora. Dnes je brána stržena. Po návratu jsem pátrala, co se stalo.
Patrně vichr a stáří stromu zapříčinily pád silné větve na dům. Nejen krásný oblouk, ale i štít domu jsou poničené. Sami na obrázcích vidíte. Majitelé opravují historické stavení i okolí. Doufáme, že nejsou na krásný rodový buk naštvaní, základy pro jejich zídku jsou příliš blízko stromu a zdá se, že kořeny by se mohly překopnout. Strom by pak usychal a usychal … a aby větve nepadaly, tak ho sekneme… Takový rodový strom rodinu a stavení chrání.
A víte, že buk nerozvine listy najednou? Proč?
Kdo vyhlásil první na svém panství buk za chráněný strom? Hrabě Špork. Proč?
V Koclířově byl založen první dům řádu redemptoristů. Redemptoristé se na českém území objevují roku 1855. Kdo to je?
Hřebečský hřbet a povodí Černého moře jsou dalšími zajímavostmi výletu za památnými stromy.
Pořad ČRo Pardubice podporuje Pardubický kraj pod záštitou náměstka ing. Romana Línka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
