Devět kilometrů lesem pod párou

9. červenec 2017

Při sesuvu půdy se v roce 1862 pod Hřebečským vrchem objevila ložiska černého uhlí. Nebylo příliš kvalitní, ale stačilo na provoz parní elektrárny a později jako palivo pro lokomotivy úzkokolejné dráhy.

Při těžbě uhlí byla ale objevena mnohem vzácnější surovina, lupek. A během několika let vzniklo pod Hřebčí kolem padesáti štol.

Uhlí a lupek byl do Mladějova původně dopravován koňskými povozy. V roce 1902 těžaři postavili dřevěnou lanovku, která spojovala mladějovský závod se současnou stanicí Veksl, a zrychlili tak transport materiálu v spodní prudší části. Po první světové válce se začala v horní části nad Vekslem stavět úzkorozchodná dráha. O stavbě v dolní části se původně neuvažovalo, sráz je tam příliš prudký, nakonec byla ale postavena i v tomto úseku. Místy jde ale spíš o zubačku než úzkokolejku, sklon dosahuje až 32 promile.

Dráhu stavěli váleční zajatci

Nápad spojit doly na Hřebči a doly nad Mladějovem úzkorozchodnou dráhou vznikl během 1. světové války. Projekt byl schválen Moravským místodržitelstvím v Brně v květnu 1918 a krátce poté ji začali stavět váleční zajatci. V areálu bývalého šamotového závodu, dnes průmyslového muzea, dodnes stojí baráky, ve kterých tehdy zajatci žili.

Strojvedoucí Zdeněk musí mašinu ve stanici Veksl promazat

Těžba a tedy i provoz úzkokolejné dráhy skončily v roce 1991. V areálu nyní už bývalé šamotky byla pila a později se tam lisovali dřevěné brikety. Areál začal pomalu chátrat a drážce vážně hrozila likvidace. Zachránila ji skupinka místních nadšenců a milovníků parních lokomotiv. Opravili násep a vodní propustě, vysekali náletové dřeviny a zprovoznili výhybnu Nová Ves.

1. května 1998 vyjel první výletní vlak pro turisty

Areál šamotového závodu se postupně proměnil v muzeum. Návštěvníci si tak můžou nejenom užít jízdu výletním vlakem taženým historickou parní lokomotivou, ale v depu je čeká expozice železniční, silniční, zemědělské a stavební techniky. A často se jedná o unikátní kousky.

V dílně čeká autobus z roku 1926 na nový lak

Byly postaveny nové výletní vozy a vybudováno občerstvení, sociální zázemí pro návštěvníky, nádraží úzkorozchodné dráhy uvnitř areálu a zastřešená čekárna. Přitom v dílnách nepřetržitě probíhají renovace parních a dieselových lokomotiv a ostatní historické techniky. Neustále se pracuje i na údržbě a rozšíření dráhy. V pravidelném provozu pro veřejnost je prozatím pouze úsek Mladějov – Josefka o délce 9 km. Ale pracuje se na zprovoznění trati z Josefky na Hřebeč.

Štola Hugo Karel nese jméno vlastníků

Dráha mladějovské železnice začíná v areálu bývalého závodu v Mladějově a po tříkilometrovém stoupání do stanice Veksl pokračuje podél zrušených lupkových dolů v lesnatém úbočí Hřebečského hřbetu. Na šestém kilometru trať prochází výhybnou u bývalého dolu Hugo Karel a pokračuje až do důlního areálu Hřebeč k ústí štoly Jihlavská. Celá trať měří 10,5 km.

Portál štoly Hugo Karel je jeden z cílů výletních jízd parního vlaku

U opraveného portálu štoly Hugo Karel se výletní vlak zastaví a vlakvedoucí Pavel Voříšek návštěvníkům povypráví o těžební historii pod Hřebčí a také o historii existence a záchrany mladějovské úzkokolejky. Ta by dnes nebyla bez práce nadšenců a brigádníků, kteří bez nároku na odměnu pravidelně do Mladějova jezdí a úzkokolejku zvelebují.

Vlak dvakrát křižuje silnici a před tím vydatně houká
autor: KSA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.