Do Lanškrouna za historií i krásnou přírodou
Lanškrounem procházely dějiny vždy v plné síle. Může za to zřejmě i jeho poloha u hranic Čech, Moravy a Slezska. Možná právě i ta dala Lanškrounu jeho jméno - Landskrone, Zemská koruna.
Lanškroun byl založen kolem roku 1250 za vlády Přemysla Otakara II., kdy se v Čechách zakládala města ve velkém. Jak Přemysl Otakar II., tak i jeho syn Václav II. k tomu měli dost důvodů. Třeba ten, aby jim jejich královská města pomohla zmírnit moc šlechty.
A možná právě proto také vznikl Lanškroun. Kdy to přesně bylo, to se neví. První písemná zmínka o městě je až z roku 1285, kdy od Václava II. Lanškroun převzal Záviš z Falkenštejna. Stejně jako se Záviš dlouho neradoval z lásky k matce Václava II., královně Kunhutě, která zemřela krátce po jejich svatbě v roce 1285, nezůstal mu o nic déle ani Lanškroun. Ten pak brzy připadl klášteru.
Kostel, klášter, renesanční zámek
V nestarších dobách města stával lanškrounský klášter až daleko za hradbami, tam, kde je dnes kostel sv. Máří Magdaleny. Nebyla to tehdy ale bezpečná poloha, a tak ho litomyšlský biskup, později arcibiskup a blízký přítel Karla IV. Petr III. Jelito nechal přesunout blíž centru. Tam, kde už stál gotický kostel. Ten, který je dnes zasvěcen svatému Václavu, a kde už přes dvacet let působí katolický kněz Zbygniew Czendlik. Z nejstarší gotické doby se v kostele dochovalo jen málo, třeba část presbytáře.
Dějiny klášteru ale nepřály ani na novém místě. Za husitských válek husité klášter vydrancovali a zapálili. A tak z něj dodneška zůstala jen kapitulní síň s gotickými klenbami, sloupem a zbytkem šnekového schodiště. Poničenou stavbu získali nakonec stejně jako město Lanškroun Kostkové z Postupic, kteří vyhořelý klášter přestavěli na renesanční zámek. Ten pak byl stejně jako celé město poničen Švédy za třicetileté války.
Jeho následující majitelé ho pak sice ještě opravili a přistavěli barokní část nebo konírnu, ale bydlet se jim tam moc nechtělo. Lanškrounský zámek se jim zdál malý. A tak se koncem 17. století rozhodli postavit své sídlo o něco dál.
Místo zámku Zámeček u Rudoltic
Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna našel místo pro nový zámek nedaleko, na kopci mezi Lanškrounem a Rudolticemi. Plánoval tam postavit opravdu honosné sídlo a k tomu povolal italské architekty. Za dvanáct let tak na kopci stál čtyřkřídlý třípatrový zámek na půdorysu písmene H, který měl v každém patře 14 sálů zdobených barokním štukem a nástěnnými malbami.
Kdyby se dochoval do dnešních dnů, patřil by k těm nejvýstavnějším šlechtickým sídlům u nás. Místo toho se stal ale stavbou se snad největší smůlou. Vyhořel totiž hned třikrát a vždy nedlouho po jeho dostavbě či opravě, a to téměř celý. Při posledním požáru už ho majitelé znovu nepostavili. Ponechali jen nezasaženou jednu věž a využívali pak převážně jen sklepení jako sklad potravin.
Sklepení Nového zámku nebo Zámečku, jak se mu dnes říká, je zahaleno tajemstvím. Zřejmě je pod ním ještě jedno patro. Také se říká, že je tam tajná chodba vedoucí až do zámku v Lanškrouně. Ve věži Zámečku je pak malý poklad, největší sbírka knoflíků u nás, a z posledního patra pak také nádherný pohled na celé Lanškrounsko a okolí.
Lesy, kopce, rybníky a poutní chrám
Příroda byla k Lanškrounsku opravdu štědrá. Věnce kopců a lesů, které ho obklopují, lákají k výletům i procházkám. Zajímavé je i přímé okolí Lanškrouna a to především slavné lanškrounské rybníky. Je jich pět a část z nich byla založena už v 15. století. Dnes slouží k rybolovu, například podzimní výlovy jsou velkou událostí, ke které se sjíždí lidé i z dalekého okolí. V létě zase slouží především ke koupání a rekreaci. Okolí lanškrounských rybníků je plné chatek a dětských táborů.
Dalším místem, kam lidé z Lanškrouna rádi jezdí, je Mariánská hora u Horní Čermné. Čtvrtým rokem je tam také možné podívat se na kraj z výšky rozhledny Marjánky.
Mariánská hora ale není jen místo dalekých rozhledů. Je to také duchovní prostor, poutní místo. Na prostranství před kostelem Narození Panny Marie, který tam dnes stojí, se už před 300 lety začali scházet lidé na pouť do rakouského Mariazell. Minulý režim vše duchovní zastavil a nechal i kostel na Mariánské hoře zpustnout, památka na slavné poutě tam ale zůstala. Nejen v podobě už opravného kostela a kapliček křížové cesty, ale i pro zvláštní až magickou energii toho místa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
