Kdo je ta krásná žena před svojšickou tvrzí?

Narodila se ve Svojšicích v rodině hajného Sýkory. V 22 letech se vdala a přijala jméno i nelehký osud svého muže Karla Havlíčka Borovského. Společně i s dcerou Zdeničkou sdíleli vyhnanství v Brixenu. Julie ale onemocněla tuberkulózou, na kterou v den svých 29. narozenin umírá.

Tuberkulózou se nakazil i Karel Havlíček Borovský, ten svou ženu přežil jen o rok a poslední slova na smrtelné posteli patřila Julii. V Praze po nich zůstala 8letá dcera Zdenička, která jako úplný sirotek vyrůstala u pěstounů. Stala se dcerou národa a na její podporu byla dokonce vyhlášena sbírka formou celonárodní loterie.

Aby se na svojšickou rodačku Julii Sýkorovou-Havlíčkovou nezapomnělo, o to se dlouhá léta staral místní učitel, historik a muzikant Ferdinand Jelínek.

Svojšice zažily dechovku, folk i techno

Pan učitel Jelínek měl svoji dechovou kapelu, a proto se na jeho počest začala ve Svojšicích pořádat pravidelná setkání dechovek, takzvané Jelínkovy Svojšice. Skvěle k tomu posloužila roklina za vesnicí. První koncerty se konaly na vozech valníků, které místní zemědělci odpojili od traktorů.

Kromě dechovky se začaly v místním amfiteátru pořádat i jiné koncerty, stále častěji byl slyšet folk. Od roku 1980 až do roku 2000 se ve Svojšicích konaly dvakrát ročně největší folkové festivaly v kraji, Slunovrat a Letorost. Generace dnešních čtyřicátníků pamatuje atmosféru těchto festivalů. Starý režim se trhal a ve vzduchu voněla svoboda.

Přírodní areál ve Svojšicích zná už několik generací

V devadesátých letech folková hudba ztrácí posluchače a přichází trend techna a elektronické hudby. Areál ve Svojšicích zůstává, hudba se mění.

Moře je za lesem

Rybník Moře je součástí rybniční soustavy, kterou napájí Mlýnský potok na jih od Přelouče. Je to Evropsky chráněná lokalita, žije zde totiž chráněná kuňka ohnivá (bombina bombina). Ale nejenom ta, přírodovědec Roman Linhart, který nás k Moři doprovodil, vypočítal dalších osm druhů žab. Květnové večerní koncerty budou stát za návštěvu.

Rybník Moře v Rašovech je Evropsky chráněnou lokalitou kvůli kuňce ohnivé, která zde žije

Rybník Moře byl odbahněn a tento zásah přinesl na vodní hladinu jednu vzácnost, pravděpodobně na pásech techniky se do vody dostala semínka plavínů. Úspěšně se rozrostly a dnes jsou jedinou lokalitou ve Východních Čechách kde se tato žlutě kvetoucí vodní květina vyskytuje.

Kamenné lomy pod Barborkou

V Horních Raškovicích se až do 18. století těžil křemenec a z něj se vysekávaly žernovy, mlýnské kameny. Pro svou výjimečnou kvalitu se vozily do celého Království českého. Kamenickou minulost připomíná naučná stezka Raškovické lomy. Dvoukilometrový okruh se šesti informačními tabulemi začíná a končí na rozhledně Barborce.

Jeden ze zatopených lomů u Raškovic se jmenuje Bezedná jáma

Většina lomů v okolí Raškovic je zasypána nebo zaplavena. Dodnes si ale uchovaly svá jména i své příběhy. Budete-li mít štěstí, možná uvidíte na dně Bezedné jámy oje utopeného panského vozu. Udělejte si výlet do Raškovic, strašidelný příběh z Bezedného lomu vám tam rádi povypráví.

autor: KSA
Spustit audio