Na výlet do Chrudimi? Nebo snad do Chrudimě?

12 fotografií

Město na řece Chrudimce, pouhých jedenáct kilometrů od Pardubic, má bohatou kulturní tradici. Proto se Chrudimi v devatenáctém století začalo také říkat „Athény východních Čech“. Ostatně, město svoji bohyni Athénu dokonce má, a to v podobě sochy nad štítem honosné budovy Regionálního muzea.

Dominantu města, kostel Nanebevzetí Panny Marie, uvidíte cestou od Pardubic už z dálky, i když se váš pohled logicky stočí také více doprava, na areál bývalého obřího podniku Transporta. Průmyslovou šeď města ale smyly ubíhající léta a Chrudim má rozhodně co nabídnout i těm, kteří do města přijedou za kulturou, památkami nebo sportem.

Dříve mydláři, dnes loutky

Největším turistickým magnetem Chrudimi je Mydlářovský dům. V šestnáctém století ho postavil (resp. zásadně přestavěl) mydlář a svíčník Matěj Mydlář. Díky němu a samozřejmě hlavně díky věži v podobě minaretu má Chrudim od jihu nezaměnitelné panorama.

Chrudim, Mydlářovský dům se sídlem Muzea loutkářských kultur|foto:Marína Dvořáková

Od roku 1972 v renesančním domě sídlí Muzeum loutkářských kultur. Je největší svého druhu v Česku. Zavede vás nejen za historií českého loutkářství, ale také za exotickými loutkami Orientu, stínového nebo vodního divadla.

Chrudim krákající

V Chrudimi sídlí největší kolonie havranů ve východních Čechách. Je zajímavé, že první čtyři havraní páry se prý v Chrudimi usadily teprve v padesátých letech minulého století. Dnes jejich počty dosahují tisíce. Největší, hájené hnízdiště, mají havrani na tzv. Ptačích ostrovech, v parku Na Střelnici. V jiných místech ovšem musí město počty havranů regulovat.

Chrudim, Ptačí ostrovy|foto:Josef Kopecký,Český rozhlas

Vínem strašili děti

Víno se v Chrudimi začalo pěstovat už ve třináctém století, první písemné zmínky pocházejí ze století patnáctého. Pěstovalo se hlavně na jižních svazích, a to s úspěchem. V době pobělohorské ale z města odešlo přes třicet vinařů a vinařství začalo v Chrudimi upadat. Jakou tehdy víno mělo chuť, nevíme, ale legenda praví, že jím prý chrudimští vyhrožovali neposlušným dětem. Naopak v 19. století získalo chrudimské víno ocenění na soutěži v Německu.

Krvácející obraz uctívali i císaři

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi ukrývá slavný a podle legendy také zázračný obraz. Když se v roce 1648 Švédové zmocnili pražských Hradčan, vyplenili sbírku Rudolfa II. Ukořistili i obraz Spasitele, sv. Salvátora, který se pak dostal až do Chrudimi a posléze byl, opět Švédy, poničen. Malebný portrét Krista utrpěl mnoho šrámů a legenda praví, že v dobách zlých dokonce krvácel. Kvůli údajné léčivé moci za obrazem putovaly zástupy lidí a klaněl se mu dokonce i císař Josef II.