Pardubická Štěstěna je vrtkavá
Víte, že na pardubickém zámku je vyobrazená Štěstěna? To pánové z Pernštejna nechali na stěnách pardubického zámku vyobrazit Fortunu volubilis, neboli Štěstěnu vrtkavou. Dali tak městu do vínku dar nejistoty. Aby se dílo dařilo, musí být štěstěna příznivě nakloněna. Následujících pět set let rozkvětu i úpadku města jejich sudbu potvrdilo.
Chudé zemědělské sídlo koupil spolu s hradem roku 1491 Vilém z Pernštejna a zahájil velkolepou přestavbu. Město i hrad nechal opevnit. Po velkém požáru roku 1507 na své náklady vybudoval nové městské domy, kde dřevo jako hlavní materiál nahradil kámen. Po smrti Viléma pokračoval ve výstavbě jeho syn Vojtěch. Byl milovníkem renesance a tak se Pardubice za pomoci italských umělců pomalu převlékly do trochu jiné architektonické podoby.
Jenže v roce 1538 město zničil další velký požár a moc toho nezůstalo. Zásluhou Vojtěchova bratra, Jana z Pernštejna, vyrostly Pardubice znovu od základů. Jan donutil měšťany, aby své domy stavěli podle jeho konceptu, aby co nejlépe reprezentovaly pernštejnské sídlo. Podařilo se mu tak vytvořit nádherné renesanční město. V té době se začalo říkat: Skví se jako Pardubice.
Truhla v zámeckém sklepení
Zámecký areál je místem setkávání. Potkáte tu zamilované dvojice, maminky s kočárky, seniory na lavičkách nebo při svižné procházce. Lidé sem chodí za historií, za kulturou, nebo jen tak – nakrmit pávy na nádvoří a třeba si dát kávu v zámecké kavárně. Nově zpřístupněné jsou prostory mezi zámkem a valy, takzvaný parkán, kde se konají výstavy pod širým nebem.
Pardubický zámek je unikátní svým spojením výstavního paláce a obranných valů. Pernštejnové přestavěli někdejší Arnoštův hrad na honosné sídlo. Z této doby se zachovaly malované kazetové stropy a fresky v rytířských sálech v prvním patře. Mezi nimi je i nástěnná malba Fortuna volubilis – Štěstěna vrtkavá, pravděpodobně nejstarší dochovaný renesanční akt v Čechách.
Z pernštejnského zlatého období se na zámku zachovala také 500 let stará dubová truhlice, opatřena kováním s pěti zámky. Nachází se v kryptě pod kaplí. Její umístění napovídá něco o tom, jaké poklady asi schraňovala: Pernštejnové do ní pravděpodobně ukládali důležité smlouvy, úpisy a dokumenty potvrzující majetkové záležitosti. Záhadou ovšem zůstává, jak se ta okovaná čtyřmetrová truhla do podzemí, kam vedou úzké točité schody, dostala.
Parky u Labe
Zřejmě nejkrásnější pardubický park, Tyršovy sady, vznikl na místě výstaviště, které bylo speciálně postaveno v roce 1931 pro celostátní Výstavu tělovýchovy a sportu. Bylo v něm vybudováno několik funkcionalistických budov, voda byla svedena do jezírek a květinové záhony osázeny jiřinami. Těmto květinám se pod zámkem natolik dařilo, že lidé začali parku říkat Jiřinky. Tyršovy sady ale stárly a časem přišly o svůj prvorepublikový šmrnc. Dlouhé roky se pak hledala jejich nová podoba. Přijďte se sami podívat, jak se přestavba povedla. Park ještě voní novotou.
Přejděte potom Labskou ulici a pokračujte stezkou podél Labe k soutoku s Chrudimkou. Do klínu mezi řekami se dostanete po lávce přes Chrudimku. Dřevěná lávka má atypicky vysoké klenutí, protože pod ní v případě nutnosti musí podeplout říční bagr. Vy z ní můžete pozorovat kajakáře, kteří mají pod lávkou nad Chrudimkou natažené branky.
Klínu mezi korytem Chrudimky a zregulovaným Labem se říkalo Čičák, dnes je to park Na Špici. Jsou v něm opravené loděnice kajakářů a dračích lodí, v zadní části jsou dětská a sportovní hřiště. U správce si v altánku můžete půjčit míče a sítě, ale i boxovací pytle. A když si budete chtít v altánu na otevřeném ohništi opéct buřty, správce vám dám i dřevo.
Loděnice
Pardubické řeky nabízejí skvělé podmínky pro vodní sporty. Veslařský klub, který dnes sídlí v loděnici Arosa, byl založen za Protektorátu v roce 1941. Regulace Labe změnila koryto řeky i podmínky pro vodní sporty. Jiné je i vybavení: ebenové lodě nahradil laminát a odzvonilo i těžkým dřevěným pádlům. Veslování ale zůstalo oblíbeným sportem. Na Labi i kolem loděnice je stále živo. Pardubický veslařský klub je druhý největší mládežnický klub v Česku. A má skvělé výsledky: mladší žáci právě trénují na Český pohár, kde mají velkou šanci získat mezi 35 kluby zlatou medaili. Tak ať to šlape!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
