Třebovské stěny stojí v kouzelném trochu zapomenutém kraji

Můžete jít naučnou stezkou, nebo lesními cestami, překvapí vás množství studánek a památečních kamenů. Prudký sráz Třebovských stěn otevírá krásný pohled do krajiny, ze kterého budete natolik omámení, že pravděpodobně přehlédnete místo, kde dříve stála vojenská pozorovatelna.

Třebovské stěny se táhnou jako součást Hřebečského hřbetu od zříceniny hradu Lanšperk až k vesnici Damníkov. V roce 2000 byly prohlášeny za přírodní rezervaci, především proto, aby byly ochráněny porosty na strmých svazích, kde rostou v hojné míře buky. Rezervace má 50 hektarů a je protkána hustou sítí turistických cest.

Památeční kameny

V České republice se zachovalo devadesát památečních lichtenštejnských kamenů. Tři lze nalézt právě v okolí Třebovských stěn. Lesní zaměstnanci jimi vzdávali hold a dík svému pánovi Janovi II. z Lichtenštejna, velkému dobrodinci a lidumilovi.

Těmito kameny lesníci projevovali vděk svému pánovi Lichtenštejnovi

Kolem památečních kamenů se vysazovaly duby. A jejich počty i druh měly také svoji symboliku. Tolik dubů kolik let vládnutí a navíc červené duby v takovém počtu, v kolika letech nastoupil oslavovaný do úřadu.

Jeden památeční kámen na Třebovských stěnách je ale jiný. Dlouhá léta se o něm nevědělo, byl svalený v lese a zarostlý maliním. Jde o císařský pamětní kámen. Tyto kameny, a všechny podobné pomníky oslavující panování císaře, musely být za První československé republiky odstraněny. Pod hrozbou vysoké pokuty nebo dokonce i vězení.

Proto se císařských pamětních kamenů dochovalo tak málo, tento v Čechách a dva na Moravě. Kolem císařských kamenů se vysazovaly javory. Dnes se už bohužel z původních stromů žádný nedochoval.

Studánky

Hřebečský hřbet je bohatý na vodu. Místní turisté říkají, že si na výpravy do Třebovských stěn, nemusí brát tekutiny. Lesy jsou totiž plné studánek a pramenů.

Studánka Panny Marie je vysvěcená, stojí ale zapomenutá uprostřed lesa

Jednu z nejhezčích zdobí kamenná soška Panny Marie. Ta je dokonce vysvěcená. Nevede k ní žádná značená cesta a tak ji najít bývá trochu oříšek. Studánku postavil německý majitel této části lesa z Horního Houžovce a svoji zbožnost projevil právě zasvěcením Panně Marii.

Na Myšině to zná každý tramp

Nebyl na Třebovských stěnách ten, kdo nebyl Na Myšině. Tedy v trampské osadě, kde se kolem data výročí upálení Mistra Jana Husa pořádají pravidelné potlachy.

Je to místo bývalého kamenného lomu. Skály jsou zde přímé a obnažené. Trampové sem jezdí od 20. let minulého století. Kraj kolem České Třebové je s trampingem nerozlučně spjat. I proto chtějí zastupitelé města vybudovat muzeum, kde by tuto část své historie připomněli.

Na myšině se konají pravidelně potlachy na výročí upálení Mistra Jana Husa

Trampové se scházeli i na druhé straně Třebovských stěn, za obcí Rybník a Srnov, v údolí Skuhrovského potoka. Tady byl také v sedmdesátých letech vztyčen první totem, u kterého se pravidelně pořádaly potlachy.

Totem tu stojí i dnes, má přes deset metrů a nese jak indiánské motivy, tak odraz obrazotvornosti řezbáře Jaroslava Nastoupila. Ten povinnost vyřezat totem pro místní tábořiště podědil po otci, který u Skuhrovského potoka vyřezal a vztyčil první totem.

Smyslová naučná stezka

Od hřiště v obci Rybník vede smyslová naučná stezka, nejprve podél Skuhrovského potoka, pak Mločím dolem a po hřbetě Třebovských stěn na začátek obce Skurov, k pomníčku svatého Prokopa.

Dříve na konci Skuhrova stála socha sv. Prokopa

Po cestě je 15 informačních tabulí, které bystří smysly návštěvníků. Od hmatu, přes sluch až k čichu, v takzvaném čucháriu si můžete vyzkoušet jak voní lípa nebo heřmánek, jak smůla nebo ohořelé dřevo.

autor: KSA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.