Tři Lipky i Heřmanice. Na Králicku jsou místa, kde se zastavil čas

18. září 2016

Heřmanice, Dolní, Prostřední a Horní Lipka byly kdysi plné života. I když těžkého. K pohoří, kde zkrátka nikde nebývá úrodná půda, dostalo Králicko ještě navíc do vínku nevlídné a zachmuřené počasí.

Možná i proto se tam po odsunu Němců novým osadníkům moc nechtělo. A tak tam zůstala místa téměř nedotknutá.Z podoby, jak vypadaly obce v příhraniční oblasti Králík ještě před druhou světovou válkou, zbylo v podstatě jenom torzo. Počet obyvatel klesl na třetinu a domy, které zůstaly opuštěny, zchátraly tak, že dnes už po nich mnohde není ani stopy.

To má vliv také na současný ráz tamních obcí, domů rozesetých daleko od sebe v kraji, takže máte pocit, že neprojíždíte jednou, ale určitě hned třemi vesnicemi. A protože řada z těchto budov je i díky tomu daleko od hlavních cest, nejen návštěvníci ale i místní neměli o některých stavbách desítka let ani tušení.

Kostel a hřbitov v Dolní Lipce

Tak to bylo také s kostelem a německým hřbitovem v Dolní Lipce. Leží totiž opravdu úplně mimo hlavní trasu. Spíše kaple, která pochází z konce 19. století, je sama o sobě velmi netypická. Už proto, že je k ní přistaven obytný dům. Ten byl ale dříve školou. O této kapli zasvěcené svaté Anně ale po mnoho desítek let věděl jen málokdo. Ještě méně lidí tušilo, že se hned pár desítek metrů od něj nachází hřbitov. Byl totiž zcela zarostlý a obrostlý křovím a stromy a nevedla k němu žádná cesta.

Dolní Lipka - dobová fotografie

Na hřbitově v Dolní Lipce se od války nepohřbívalo a proto, že zůstal v zapomnění, je jasným dokladem struktury obyvatelstva na Králicku před válkou. Jména na náhrobcích jsou všechna německá. Tito lidé museli po válce odejít. A zůstaly po nich nejen zarůstající hřbitovy, ale i kostely, o které nové obyvatelstvo nejevilo zájem, a tak v nich dnešní návštěvníci cítí jako opravdu v dobách před 70 lety.

Horní Lipka versus Heřmanice

Nejzřetelněji je to znát v kostele sv. Anny v Horní Lipce, kde nebýt prachu, který se tam za ty desítky let usadil, máte pocit, že člověk, který tu byl v roce 1945 naposledy, si prostě jen právě teď někam odběhl. Nechal tam třeba i velké prádlo pověšené na půdě. Hornolipecký kostel má velmi zvláštní atmosféru. Tu dotváří i zvláštní umístění zpovědnice, která je za hlavním oltářem, tedy v místech, kam v ostatních kostelech může jen kněží.

Čtěte také

Naopak kostel v Heřmanicích už dýchá novotou. Za přispění místních i chatařů získal novou fasádu i střechu. Při jejích opravách pak nalezli ve schránce na věžích doklady minulosti – listiny, mince, ale třeba i notové zápisy, demonstrující, jak se v kraji zvukpřed skoro dvěma stovkami let žilo.

Tomu, že se ale v sakrálních stavbách v příhraničních vesnicích města Králík nejen ví, ale také se v nich a s nimi něco děje, pomohl také projekt Vím, já kostelíček. Ten si vzal za úkol obnovit v nich život. Dvě dámy, které jsou v jeho čele, pořádají v kostelíčcích koncerty a sbírky na záchranu varhan. Ty první varhany, které se podařilo zachránit a znovu rozezvučet, jsou v Prostřední Lipce. Těm dalším krom návštěvy koncertů mohou lidé pomoci také i adopcí píšťal.

Zpovědnice za oltářem v Horní Lipce

Zavítat do tohoto kraje je ale možné nejen za zvukem varhan a atmosférou téměř zapomenutých kostelů a hřbitovů. Zajímavý je také turisticky, třeba pro tzv. pevnostní turistiku. V katastru Prostřední Lipky jsou hned dvě vojenská muzea z vojenských pevností. A třeba z Horní Lipky se dá hezky vyrazit i na horu Klepý zvanou Klepáč, která je rozvodím mezi třemi evropskými moři. Míří z něj voda do Moravy a moře Černého, Do Labe do moře Severního a do Odry a moře Baltského.

Čtěte také

autor: RUS
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.