Na Antarktidu jsme z Polska dojeli lodí, to už se dnes nenosí

Dnešním hostem je muž, který se v pěti letech přestěhoval do rodné vesničky Václava Vojtěcha, prvního Čecha, který vstoupil na území Antarktidy. Sám se tam poprvé vypravil v 90. letech. Klimatolog doktor Michal Janouch, předseda polární sekce České geografické společnosti za posledních 20 let navštívil Antarktidu sedmkrát.

Po absolvování královehradeckého gymnázia vystudoval meteorologii a klimatologii na Přírodovědecké fakultě v Brně a poté pracoval na solární a ozónové konzervatoři v Hradci Králové.

Vy jste Antarktidu navštívil celkem sedmkrát, při první cestě se psal rok 1994.
„Na podzim roku 1994 jsme vyrazili, byli jsme součástí expedice polské Akademie věd. Ta cesta byla samozřejmě nejdelší, protože byla první, to jsou nezapomenutelné zážitky. Oproti těm dalším byla výjimečná nejen tím, že byla první, ale také že jsme jeli z polského přístavu až do Antarktidy lodí. Což je nezapomenutelný zážitek, v současné době už se to příliš nepoužívá, spíš ta letecká přeprava. Ta loď jede se zásobami a pracovníci se dopravují buď na ledoborcích, nebo letecky.

V Antarktidě jste pobýval na ostrově krále Jiřího. V roce 1819 ho prý objevil britský lovec tuleňů a obchodník William Smith a prohlásil ho za britské teritorium. Tuleni byli během pár let skoro vybiti. Jak se jim daří dnes?
„V současné době jsou chráněni, takže tuleňů jsme tam viděli velké množství, ten ostrov je obývaný i koloniemi tučňáků, takže je to velice zajímavá oblast.“

Meteorolog Michal Janouch při natáčení s Alenou Zárybnickou

Malý rozdíl mezi zimou a létem daný blízkostí oceánu, to bychom řekli o klimatu kdybychom hodnotili přímořské klima v Evropě. Platí to i pro Antarktidu?
„Ty průměrné teploty jsou kolem 0 stupňů Celsia v těchto oblastech na Antarktickém poloostrově. V průběhu léta za jasného počasí a uklidnění větru mohou být i 5-8 stupňů nad nulou. Na druhou stranu v zimním období jsou minima kolem -30 až -35 stupňů. Největší problém v této oblasti je velký vítr. Během několika hodin je z absolutního bezvětří vítr o rychlosti 120 kilometrů v hodině.“

Z rostlin tam zřejmě budou mechy a lišejníky, najde se alespoň někde kousek něčeho zeleného?
„Mechy a lišejníky ano, ale tuším, že jsou práce, které popisují, že se na ostrově krále Jiřího začínají objevovat první trávy na čím dál větším území. Ale nejsem biolog. Když je člověk tam, tak mu ta zelená tráva ani nechybí, ale když se potom vrátí, tak potom si to zpětně uvědomí a dá si to do souvislostí.

Jak probíhá takový jeden den na polární stanici?
„Na tom prvním pobytu jsme tam byli tři meteorologové a střídali jsme se, jeden měl 24 hodin službu, dva dny měl volno nebo pomáhal v jiných činnostech a takhle se to půl roku střídalo. A tam když je počasí, tak se dělá nonstop a když není, tak nemůžete dělat skoro nic. Ale má to výhodu, když je tam polární den a je špatné počasí, tak spíte ve dne a v noci děláte a sluníčko máte, jen na jiné straně.“

Čím je pro vás Antarktida tak výjimečná?
„To asi nejen pro mě, ale pro všechny, kteří se tam podívali a měli možnost tam pobývat nebo pracovat. Je to asi poslední místo na světě, které je minimálně ovlivněno člověkem. A teprve tam si uvědomíte, že takových míst je čím dál méně a otázkou bude, jestli i Antarktida pro další generace tímto místem zůstane nebo ne.“

Pohled  z ostrova Seymour na malý ostrov Cockburn, v pozadí Antarktický poloostrov)

Minulou neděli vám tady nechal otázku hradecký kreslíř a muzikant Lubomír Lichý: „My s ženou každý den sledujeme radar. A tak by mě zajímalo, proč v Hradci neprší, když ten mrak je na radaru žlutozelený a já se modlím, aby nám zalil zahradu.“
„Já si to vysvětluji tak, že ty radary jsou aktualizovány po patnácti minutách a když člověk vidí, že v oblasti Chrudimi a Pardubicka je žlutá oblast a už by měly být srážky, a po patnácti minutách si říká, že oblačnost přešla nad Hradec, ale z té žluté se to dostalo do zelené a modré a to může být příčina, proč nad Hradcem spadne jen pár kapek.“

autor: ZAR
Spustit audio