V balónu přeletěl David Línek Sněžku, Alpy i mrakodrapy v Dubaji

Víte, co má společného ovce, kachna a kohout? Těžká otázka? Rozhodně ne pro balonáře. Ovce, kachna a kohout byli totiž prvními pasažéry horkovzdušného balónu bratří Montgolfierů, který se jako první vznesl 4. června 1783 před zraky dvora Ludvíka XVI.

Tím se začala psát historie balónového létání. Právě o vzduchoplavbě budou dnešní Zálety. Hostem Záletů je trojnásobný mistr republiky, účastník světových a evropských šampionátů a taky Světových leteckých her David Línek.

David Línek maturoval na průmyslovce v Pardubicích, pak studoval na Vysokém učení technickém v Brně. V 90. letech založil firmu podnikající v informačních technologiích a v roce 2007 získal titul nejlepšího podnikatele v Královéhradeckém kraji.

K balónovému létání se dostal díky své ženě, respektive díky svatbě se svou ženou. Vyhlídkový let balónem dostali jako svatební dar. Dnes je trojnásobným mistrem republiky. Přeletěl Sněžku, létal v Alpách i nad mořem ve Spojených arabských emirátech.

Létáte 11 let. Kolik hodin už jste strávil v koši balónu a kolik máte startů?
V tuto chvíli asi 850 hodin, startů bude asi 750, možná 700. Naštěstí mám stejně startů jako přistání.

Vy létáte na horkovzdušných balónech brněnské firmy. Zdá se mi, že ty závodní balóny jsou o trochu více protáhlé.
Je to tak. Balón pro závodní létání je taková švestka, taková kapka. Je to z důvodů toho, aby balón dokázal rychleji stoupat a klesat, což je vlastnost, kterou na závodech k řízení balónu potřebujeme.

Když balony nalétávají na cíl, tak je nad křížem mnohdy těsno. Dubaj světové letecké hry 2015

Proč je rychlost stoupání a klesání tak důležitá?
My při řízení balónu využíváme toho, že v různých výškách může být jiný směr a jiná rychlost větru. Když víme, že ve dvou kilometrech je směr, který potřebujeme, abychom se dostali nad cíl, tak potřebujeme hodně rychle nastoupat do dané hladiny a využít toho směru větru.

Balón se pohybuje spolu se vzduchem, takže v něm asi moc nefouká. Je tam tím pádem i docela teplo od hořáků a není nutné nějaké extra teplé oblečení?
Když se létá v zimě, tak záleží, do jaké výšky se létá. Opravdu je teplo od hořáků, takže i když se letí v zimě, není extrémní zima. Loni jsme přelétávali Alpy a letěli jsme v hladině 6000 metrů, tam už bylo minus 35 stupňů. To už byla hodně velká zima.

Jaké jsou ty české rekordy? Vy sám jste roky držel rekord v délce trvání letu. Jak je aktuálně platný ten nejdelší balónový let v Česku?
On ten náš nebyl úplně oficiální, protože jsme neměli certifikované přístroje. Byl to náš neoficiální rekord. Nicméně dnes aktuální rekord je o několik hodin kratší, než je ten náš neoficiální. Myslím, že ho drží Vladimír Lacina z Prahy. Bylo to šest sedm hodin.

Při přeletu Alp ve vysokých leteckých hladinách je potřeba používat kyslík. V tomto případě přelet Alp z Rakouska do Itálie až k moři

Zdá se mi, že Vás přitahuje Sněžka. Poprvé jste ji přeletěl v roce 2008.
My jsme se na to připravovali asi dva roky. Čekali jsme na počasí asi rok. Věděli jsme, že musíme letět v zimě, a věděli jsme, že musíme letět v počasí, kdy dole půjde bezpečně odstartovat a půjde bezpečně přistát, a v počasí, kdy nahoře bude foukat takový vítr, abychom Krkonoše dokázali přeletět. Startovali jsme z parkoviště ve Špindlerově Mlýně. Ten let byl relativně klidný, rychlost ve vzduchu byla okolo 20 metrů za vteřinu, to znamená okolo 72 kilometrů v hodině. Letěli jsme přes hřebeny Kozí hřbetů a přímo přes Sněžku do Polska.

Vaše první závody byly rovnou na mistrovství České republiky? Vzpomínáte si na ně?
Ano, vzpomínám si, skončil jsem beznadějně poslední.

Obvykle závody trvají několik dnů. Když to počasí dovolí, tak se létá každý z těch dnů, který je v plánu. Dokonce během jednoho letu se může hodnotit více disciplín. Jaké ty disciplíny jsou?
Všechno směřuje k přesnosti. Létá se na přesnost, nelétá se na rychlost, nelétá se na maximální dosaženou výšku, ale všechno je o přesnosti. Většinou je to o tom, že nějaký vyznačený cíl uprostřed louky, uprostřed pole je kříž na zemi a na něj my se musíme trefit. My na něj nepřistáváme, ale házíme na něj tzv. marker, což je taková balónová značka, kus látky se závažím, které se tam odhodí. Na každém tom markeru je číslo balónu, aby se poznalo, kdo ho tam hodil. Ten, kdo se trefí nejvíc na prostředek toho cíle, tak vyhrává. Další disciplíny jsou odvozeny opět od přesnosti. Je třeba letět maximum distanc nad nějakou plochou, která je vyznačena v mapě, my nad ní musíme uletět co největší vzdálenost. Když je to třeba přehrada, tak my musíme nejlépe v nějaké zátoce se dostat nad přehradu a letět nad ní co nejdelší vzdálenost. Obráceně to může být třeba minimum distanc, kdy musíme přeletět nějaké území a najít si co nejkratší trasu.

Minulou neděli tu byl Pavel Kudrna a tady je jeho otázka pro vás: „Máte někde v tom koši také padák? Zajímalo by mě, když se ocitnete v nebezpečí, jestli je nějaký postup co dělat v případě, že by mohl přijít pád.“
My padák v koši nemáme, našim padákem je obalem. Většinou, když mám nějakou pochybnost o počasí, že by mohl přijít nějaký vítr, bouřka, tak ani nestartujeme. Proto je balónové létání bezpečné, protože piloti jsou zodpovědní. Když vidí bouřku, která je čtyřicet padesát kilometrů daleko, tak většinou let zruší. Z tohoto důvodu je to bezpečné. V případě, že by se stalo něco ve vzduchu, tak ten balón padá dolů a ten obal ho brzdí. Maximální rychlost bez topení dolů je přibližně 10 metrů za vteřinu. V případě, že se ten náš obal neroztrhne, tak ho brzdí při pádu. Ta rychlost je 36 kilometrů v hodině plus mínus. Když ten balón nepřistane úplně na beton, přistál by do lesa, tak je velká pravděpodobnost, že posádka přežije.

Více o dalších přeletech Sněžky, cestách po světě, vyhlídkových letech nebo školeních, kterými musí začínající balonář projít, se dozvíte ze záznamu pořadu.

autor: ZAR
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.