Hrad Strádov na Chrudimsku by mohl změnit majitele. Lesy ČR se možná památky zbaví

2. říjen 2017

Zřícenina hradu Strádov na Chrudimsku by mohla mít nového vlastníka. Památka z poloviny 14. století stojí na pozemku, který patří Lesům ČR. Státní podnik ale nevylučuje ani možnost převodu na jiného majitele.

Nebyl by to první takový případ. Už před třemi lety lesy prodaly třeba hrad Rabštejn u Chrudimi. Strádov je ale součástí přírodní rezervace, případná změna majitele tak bude složitější.

„Přírodní rezervace Strádovské peklo získala jméno podle zříceniny a je to perla Železných hor. V kaňonovitém území řeky Chrudimky na svazích naleznete bučiny, suťové lesy, reliktní bory, v bezprostředním okolí Strádova hnízdí výr velký,“ vysvětluje vedoucí Chráněné krajinné oblasti Železné hory Josef Rusňák, proč je pro něj údolí důležité.

Případnou změnu majitele tak Josef Rusňák vnímá jako něco, co může způsobit problémy. „Netušíme, jaký zájem by na tom případný investor měl. Pro nás je vždycky lepší, když vlastníkem je stát,“ vysvětluje dál.

Lesy ČR už nechaly zaměřit přesné hranice původního hradu. Zatím proto, aby bylo možné požádat o peníze na úpravu turistické stezky. Do budoucna je ale možné, že se památky zbaví. Existují tři možnosti, říká mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová: „Možný je převod na jinou státní organizaci, což má v rámci ochrany přírody i kulturního dědictví přednost. Koupit nemovitost může i fyzická osoba a je tu také možnost zříceninu konzervovat a projekt financovat z rozpočtu Lesů České republiky.“

Zřícenina hradu Strádov zatím patří Lesům ČR

Odprodej soukromníkovi zvolily Lesy v případě hradu Rabštejn v okolí Chrudimi. Ze svého naopak zaplatily záchranu Týřova na Křivoklátsku nebo obnovu vyhlídky na Chlumu u Slatiňan.

U Strádova je možné, že o památku bude mít zájem Agentura ochrany přírody a krajiny, tedy státní organizace. „Památková péče nám už řekla, že finanční zdroje mají, to znamená, že by nás spíš čekala nějaká administrativní práce navíc, protože ten hrad si zaslouží a potřebuje asanaci. Třeba na koruně zdi rostou stromy a je na místě, aby se o ni někdo postaral,“ vysvětluje Josef Rusňák. Všechny možnosti ale zatím zůstávají otevřené.

autor: kop
Spustit audio