Na poli u Chocně vykopali stříbrný poklad, 400 mincí putuje do Mýta

Mince jsou různě staré, ale nejmladší pocházejí z období kolem začátku třicetileté války (zhruba polovina 17 století). Velkou část pokladu tvoří pražské groše, ale jsou tam třeba i tolary z období vlády Rudolfa II., saské tolary, a další.

Další informace dodává archeolog vysokomýtského muzea David Vích: „Jsou to takové typické mince. Nepoužívaly se při běžném obchodním styku a nebyly příliš časté. Obsahovaly okolo 30 g čistého stříbra, to jsou ty vysoké nominály, tolary. V dnešních hodnotách by šlo o tisíce nebo desetitisíce.“

Srovnatelný poklad byl v okolí Vysokého Mýta objevený naposledy v 60. letech minulého století.

Odměna: tisíce, nebo miliony

Nálezce už zažádal o odměnu. Podle zákona mu náleží desetina hodnoty mincí, která se ale stanovuje podle ceny drahého kovu - v tomto případě stříbra. V současné době by tak nálezce dostal asi 15 tisíc korun.

Stále je ale možnost, že to dopadne jako v případě nálezu pokladu století nedaleko Chýště na Pardubicku. Za ten totiž Pardubický kraj vyplatil odměnu dva miliony korun, místo zákonných jedenácti tisíc. Podobný postup i v tomto případě by uvítal i archeolog David Vích.

„Pokud by byl zachován kurz, který byl u toho depotu u Chýště, tedy že by se vyplácela hodnota nikoli pouze z ceny kovu, ale z uměleckohistorické hodnoty, tak bych to vnímal jako krok správným směrem a Pardubický kraj by ukázal, že si cení našeho historického dědictví.“

Dalším důvodem je prý i to, že vyšší odměna by nálezce přiměla poklad odevzdat archeologům, a odradila je od snahy ho prodat na černém trhu, jako se prý občas stává.

Denárový poklad století (ilustrační foto)|foto: Východočeské muzeum Pardubice

Se zmiňovaným pokladem století se ale ten současný příliš srovnávat nedá. Společného mají snad jen to, že jsou to stříbrné mince, oba byly zakopané v zemi a někdo je náhodou objevil. A ten někdo se ještě zachoval příkladně a nález oznámil v muzeu tak, aby mohli archeologové všechno v klidu prozkoumat a zajistit.

Jinak Pardubický "nález" je cennější a hlavně starší. Poklad století, jak ho na pardubickém zámku nazvali, je z období vlády Boleslava II, tedy z konce desátého století. Takže je vlastně dvakrát starší než ten, který se teď našel u Chocně. Ten je z poloviny 17. století.