Někteří pejskaři šetří na poplatcích. Psy na oko stěhují na vesnici

Lidé tak radši přihlásí psa na svoje příbuzné na vesnici. A to není jediná klička, kterou část chovatelů využívá.David Břeň přišel přihlásit štěně z útulku. Že za něj nakonec nebude platit nic, předem nevěděl. Poplatková kličkovaná ale pro něj zas takové překvapení není.

„Já jako poctivý člověk bych to neudělal, ale vím, že to tak funguje. Slyšel jsem o tom, že to tak jde, od kamaráda. Oni mají přihlášeného psa u babičky. Bydlí v Chrudimi, ale pes je přihlášený na vesnici,“ říká Břeň.

Jednoduchá matematika

Za jednoho psa platí majitelé v Pardubicích a Hradci Králové až dvanáct set ročně, v Chrudimi dokonce třináct set. Na vesnicích a menších městech ani ne stokorunu.

Svoji zkušenost se psími přistěhovalci má i starostka Chrasti Martina Lacmanová: „Majitelé dvou psíků bydlí trvale v Chrudimi a v Chrudimi je ten poplatek oproti Chrasti několikanásobně větší, takže psíci jsou přihlášení u babičky v Chrasti, protože Chrast má poplatek v řádu sto korun.“

Důchodci a jejich pitbulové

Když chybí příbuzný na venkově, existuje další finta. Mladší majitelé přemluví babičku nebo dědu, aby psa přihlásili na sebe. Senioři totiž mají levnější tarif, například v Hradci tak může být rozdíl až tisíc korun ročně, v Chrudimi ještě víc.

Starší dáma a její pes. Tady bude zřejmě vše v pořádku (ilustrační foto)|foto: Jana Zemková

Vznikají tak zvláštní situace, kdy na přepážku přijde třeba osmdesátiletý důchodce, aby ohlásil pitbula nebo buldoka.

Čtěte také

„Pokud například přijde seniorka přihlásit psa bojového plemene, můžeme tušit, že se o něho nebude sama starat, ale nemáme možnost, jak si to můžeme ověřit,“ říká mluvčí Chrudimi Sylva Drašnarová.

Každý poplatník totiž vyplňuje čestné prohlášení, že majitelem toho a toho psa je právě on. V praxi ale funguje i krajní varianta. Někteří chovatelé zvíře nenahlásí vůbec a neplatí nic. Tím ale riskují zpětné vyměření poplatku a pokutu navíc.