První rozhovor s novým majitelem mlýnů: Vylezl jsem na střechu a měl jsem jasno

22. březen 2016

Nový majitel kupní smlouvu podepsal minulý čtvrtek. V tuto chvíli probíhá převod vlastnických práv z firmy GoodMills na architekta Lukáše Smetanu, kterého stavba okouzlila na první pohled.

Automatické mlýny vznikly v letech 1909 a 1910 na břehu Chrudimky, v roce 2014 byly prohlášeny za národní kulturní památku. Stavba z červených cihel, ve které se v centru města sto let mlela mouka, je dílem nejznámějšího českého architekta Josefa Gočára.

Už v roce 2012 ale v mlýnech firma GoodMills zastavila výrobu a v březnu 2013 provoz opustili poslední zaměstnanci. Firma následně nabídla objekt k prodeji přednostně samotnému městu, které ovšem po dlouhém zvažování o mlýny neprojevilo zájem.

Rozhovor s Lukášem Smetanou vedla redaktorka Naďa Kubínková:

Firma GoodMills vybrala nového majitele už před dvěma měsíci. Dlouho ale nikdo nevěděl, kdo to je. Proč jste s tím dělal takové tajnosti?
„O to nás požádali zástupci společnosti GoodMills. Firma se celou dobu k Pardubicím velmi pěkně chovala, dokazuje to i fakt, že Divadlu 29, které se o celou stavbu od začátku zajímalo, bezplatně pronajala celý areál a umožnila tam uspořádat dva kulturní festivaly. Nakonec velmi solidně vystupovala i vůči mně. Takže jsem jejich přání plně respektoval.“


Lukáš Smetana (*1977)
Pochází z Pacova na Pelhřimovsku, vystudoval SPŠ stavební v Havlíčkově Brodě, poté Fakultu architektury na ČVUT. V současné době žije v Praze, je ženatý, s manželkou čeká druhé dítě.

Gočárovy mlýny teď patří vám. Vy ale nepocházíte z Pardubic. Co jste si poprvé pomyslel, když jste objekt uviděl na vlastní oči?
„Podle mě je to jeden z nejkrásnějších domů v Pardubicích. Všechno začalo tak, že jsem byl minulý rok s rodinou na dovolené v Amsterodamu. A protože jsem architekt, tak nechodím jenom po památkách, ale zajímá mě i architektura. Ta holandská se mi moc se líbí, obdivuji ten soulad místních domů s řekou. A pak zavolal kamarád z Pardubic, abych se zajel podívat na Automatické mlýny. Přijeli jsme, vylezli jsme na střechu mlýnů a ten pohled, ta blízkost řeky, ty domy v okolí, to, že tady jezdí lidi na kole, mi připomnělo právě Amsterodam. Chytlo nás to se ženou za srdce a řekli jsme si, že se přihlásíme do výběrového řízení a zkusíme mlýny koupit.“

Automatické Mlýny v Pardubicích

V současné době žijete v Praze. Plánujete do budoucna, že se do Pardubic přestěhujete?
„Pardubice mají ohromný potenciál. Na letišti se buduje nový terminál, město má navíc velmi strategickou polohu, do Prahy je to hodina cesty, je tady spousta společností, které prosperují. Já si myslím, že to je jedno z nejlepších míst k životu. Takže ano, plánujeme, že se časem přestěhujeme. Ještě ale počkáme, až naše děti trochu povyrostou.“

Čtěte také

Dokážete si představit, že byste se nastěhovali s rodinou přímo do Automatických mlýnů?
„….(smích) ano, už jsem si tam vyhlédl místo, které by se mi líbilo. Ale musím ještě přesvědčit manželku.“

Pojďme k samotné stavbě. Říkal jste, že mlýny mají obrovský potenciál. Jak by se podle vás daly v budoucnu využít?
„Nějaké vize určitě máme, ale teprve minulý týden jsme podepsali kupní smlouvu a já jsem neměl jistotu, že to tak dopadne. Nechtěl bych tedy říkat něco, co nemám úplně podložené. Dejte nám ještě čas. Každopádně rekonstrukce mlýnů je velmi dlouhodobý projekt, který je v řádu několika let. Chtěl bych je ale do roku 2023 opravit. Teď se bude zpracovávat regulační plán, také nový územní plán, takže máme zhruba rok na to vypracovat záměr, jak s celým objektem naložíme.“

Budete spolupracovat s nějakými konkrétními architekty?
„V tuhle chvíli jsem už oslovil známého českého architekta Josefa Pleskota. On tu stavbu velmi dobře zná. Můj nápad ho zajímá a těší ho, že by na tomto projektu mohl spolupracovat. V současné době je ale hodně pracovně vytížený, takže teprve po Velikonocích budeme spolu mít schůzku a uvidíme.“

Automatické mlýny

Vím, že jste se už sešel s pardubickým primátorem. Domluvili jste se na nějaké spolupráci? Zapojí se město nějakým způsobem do samotné přestavby?
„Ta schůzka s panem primátorem byla velmi příjemná. Samozřejmě i toto téma jsme spolu probírali, a v případě, že by město chtělo využít některé prostory mlýnů, tak se spolupráci určitě nebráním.“

Považujete se za osvíceného investora?
„Díky tomu, že jsem vystudovaný architekt, tak si myslím, že dokážu posoudit, co je dobrá a co špatná architektura, a tím pádem se možná stávám osvíceným investorem.“

Jaký osud byste přál Gočárovým mlýnům?
„Jisté je, že obvodový plášť stavby – to zcela zásadní pro tento objekt – by se nikdy změnit neměl. Co by se mělo změnit, je interiér. A já bych si přál, aby mlýny našly smysluplné využití, ať už kulturní, nebo společenské, ale aby zároveň dávaly pracovní příležitosti lidem z Pardubic. Líbí se mi myšlenka, aby místní do mlýnů chodili přes den za prací a večer za zábavou. Těch možností využití je v tuhle chvíli několik: od luxusního bydlení až po kulturní centrum. Je tedy předčasné dělat nějaké závěry. Důležité je, aby ten objekt nechátral, aby zůstal tak krásný, jak je. Teď je nutné ho zakonzervovat a opravit. Hlavní je, aby ten dům začal zase žít.“

Čtěte také

autor: KUB
Spustit audio