V kraji se objevila zápřednice jedovatá. Samičky jsou na podzim agresivní

Jak pavouka poznáme? Odpovídá arachnolog Jan Dolanský z Východočeského muzea Pardubice: „Na vrcholcích travin, to květenství trávy bývá takové uhnuté a zmuchlané do takové kuličky. Tu, když najdeme a rozděláme, najdeme obydlí zápřednice. V této době jsou jenom dospělé samice, které v těchto větších zámotcích hlídají kokony s vajíčky.“

Nyní je právě období, kdy se líhnou malí pavoučci. Samice je ještě nějakou dobu hlídá. Pavouk má dooranžova zbarvený předek těla, hlavohruď a trochu narezlých osm nohou.

„Chelicery neboli klepítka, kterými dokáže kousnout, a kde má jed, jsou naopak na konci černé. Právě kombinace oranžové a černé je typ výstražného zbarvení,“ doplňuje Dolanský, kterého už zápřednice kousla.

Jako bodnutí vosy

„V tu chvíli jsem cítil, jak kdyby mě žahla kopřiva. Ta pálivá bolest byla okamžitá, nebyla nijak silná, ale bylo to také evidentně tím, že ten pavouk to jen maličko zkusil a jedu mi tam vpustil zjevně malé množství. Kolegům, které kousla zápřednice naplno, opuchnula ruka. Bylo to určitě mnohem bolestivější,“ říká Jan Dolanský o setkání se zápřednicí.

Zápřednice jedovatá|foto: Karel Beneš

Podle něj není časté, že by se pavouk zabydlel u lidí v obydlí, vyskytuje se na loukách: „Není to druh, který by dokázal v bytě delší dobu přežívat. Jednalo by se o zatoulaného jedince, kterého když vypustíme ven, tak mu tam bude mnohem líp. Je celkem lhostejné, jestli ho opatrně vezmeme, a vyhodí, nebo jestli ho zabije.“

Zápřednice jedovatá může při svém kousnutí zanechat na lidské kůži podobné následky jako vosí bodnutí. Obecně není životu nebezpečná.