Rondel u Vchynic

7. září 2008

Není to tak dlouho, kdy jsme v Planetáriu hovořili o unikátním nálezu pravěkého rondelu na staveništi paláce Zdar na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem, ke kterému došlo v roce 2006. Rondely byly v té době známé ze středních Čech i z území Saska. Ústecký rondel však byl první podobnou památkou odkrytou archeology na území Ústeckého kraje i celých severozápadních Čech. Rok se s rokem sešel a světlo světa spatřil další rondel. Půjdeme se na něj spolu podívat a zároveň si zopakujeme některá zajímavá fakta.

K objevu v pořadí druhého rondelu na severozápadě Čech došlo nedaleko Lovosic, kousek od obce Vchynice v místech, kudy v budoucnu povede dálnice D8 přes České středohoří. Výstavbě dálnice předchází pochopitelně archeologický výzkum a ten právě u Vchynic objevil ledacos zajímavého. Povídali jsme si o tom s archeologem Markem Půlpánem z mosteckého Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Půlpán: "Nejvýznamnějším nálezem tady na lokalitě Vchynice u Lovosic je neolitický rondel kultury z vypíchanou keramikou, který je datován zhruba 4500 př.n.l. Ten rondel je vlastně kruhový areál, který je tvořený příkopem zhruba dva metry širokým, zhruba dva metry hlubokým. Na některých místech méně, na některých místech víc. My máme vlastně zachycené z toho rondelu zhruba dvě čtvrtiny, přičemž máme doloženy dva vstupy do toho rondelu, jeden jižní, jeden západní. Kdybychom se měli vyjádřit k tomu, k čemu rondel sloužil, tak ty interpretace jsou široké. Takové ty tradičně archeologické interpretace hovoří o tom, že se jedná buď o svatyni či jakési shromaždiště obyvatel. Takové, řekněme, odvážnější interpretace hovoří o tom, že může jít o místo, kde se konaly různé přechodové rituály, napadá mě například přijímání mladíků do společnosti dospělých. Není vyloučeno, že se zde mohly odehrávat určité přechodové rituály typu jakýchsi právních systému. Podle etnografických paralel máme doloženo, že vlastně žádná společnost neexistuje bez fungujícího právního systému, to znamená v každé společnosti jsou určitá tabu, určité zakázané akty a vlastně vždycky každá společnost má určitého jedince, který vynáší třeba rozsudky nad provinilci a tak, takže není vyloučena i tato možnost. No a úplně asi ta nejodvážnější interpretace v poslední době, co jsem slyšel od kolegů, tak je, že se může jednat o jakési místo takových rituálních her. Určitě důležitým aspektem je myslím samotná stavba toho rondelu, protože vlastně není to dílo jednoho jedince, ale určitě více jedinců a to předpokládá určitou organizaci, to znamená, že prostě musel být někdo, kdo řekl kde to udělat, kde to postavit, jak to má vypadat, musel to vytyčit a pak musel být schopen ty jedince zorganizovat tak, aby oni byli schopni to vykopat, to znamená v té společné práci potom lze shledat taky určité stmelovací prvky té společnosti."

Rondel měl průměr přes čtyřicet metrů. To musela být na tehdejší dobu ohromná stavba...

Půlpán: "Ten průměr my máme archeologicky doložený okolo dvaačtyřiceti, třiačtyřiceti metrů. Ve skutečnosti se ukázalo, že vlastně podle geofyzikálního měření on má přes padesát metrů. Ty rozměry jsou v podstatě standardní, se dá říct. Když už máme rondely doložené, tak mají zpravidla mezi těmi čtyřiceti, padesáti metry, ale to jsou ty vnitřní příkopy a ty rondely jsou v mnoha případech tvořeny několika příkopy, třeba i dvěma, třemi a ten vnější například, zkoumaný naposledy v Kolíně, má kolem 210 metrů, takže to jsou skutečně megastavby."

Lokalita u Vchynic, kde byly odkryty příkopy nového rondelu, se nachází na nevýrazném návrší s výhledem na řadu daleko zásadnějších dominant Českého středohoří, zhruba tři kilometry od Labe. Co vypovídá tato stavba nebo její umístění o lidech, kteří jí stavěli? Co bychom o nich mohli říci?

Vykopávky u Vchynic na Litoměřicku, které přinesly zásadní objev v podobě druhého pravěkého rondelu severozápadních Čech, stále probíhají. Co tu ještě archeology čeká? A kdy budou zdejší objevy detailně vědecky zpracovány a publikovány?

Vchynický rondel tedy čeká stejný osud jako tisíce dalších archeologických objektů, odkrytých při záchranných výzkumech po celé naší vlasti... Totéž potkalo před časem i příkopy prvního rondelu severozápadních Čech v Ústí nad Labem na Mírovém náměstí. Práce archeologa už je taková - podílí se vlastně na ničení památek po našich předcích. Dělá to ale jen na místech, kde je to bezpodmínečně nutné a snaží se přitom z nálezů vytěžit všechny myslitelné informace. Přesně taková je i práce archeologů mosteckého Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, o které jsme si povídali s Markem Půlpánem.

Vysíláno v Planetáriu č. 36/2008, 6. - 12. září.
Přepis: NEWTON Media, a.s.

autoři: frv , David Hertl
Spustit audio