Archeologie19. října  2008 v 11:20  

Hroby ve Stodůlkách

Žárový hrob bylanské kultury z Prahy-Stodůlek. - Foto: Frederik Velinský

Žárový hrob bylanské kultury z Prahy-Stodůlek.Foto: Frederik Velinský

V Praze-Stodůlkách se staví nová městská čtvrť Západní město. Podobná výstavba je vždy spojena s rozsáhlými skrývkami půdy a velkými výkopy, které pochopitelně znamenají povinnou přítomnost archeologů. Jejich výzkumy přinesly v letošním roce hned několik zajímavých objevů.

V první etapě bylo prozkoumáno přibližně čtrnáct hektarů budoucího sídliště. Výzkum zachytil nálezy hned z několika pravěkých období. Průběh tohoto výzkumu do jisté míry ovlivnila skutečnost, že se odehrává v bezprostředním sousedství stanice metra Stodůlky. Hovoří o tom vedoucí výzkumu, archeolog Jiří Vávra ze společnosti Labrys.

 

Zemnice řivnáčské kultury s kůlovými jamkami. Výzkum v Praze-Stodůlkách. - Foto: Jiří Vávra, Labrys o.p.s.

Zemnice řivnáčské kultury s kůlovými jamkami. Výzkum v Praze-Stodůlkách.Foto: Jiří Vávra, Labrys o.p.s.

Vávra: "Část té plochy byla narušena právě výstavbou metra a zejména stanice Stodůlky. V tomto areálu už nálezy byly zničeny, takže tam jsme výzkum neprováděli. Ale i v těch okolních plochách některé areály byly poškozeny jednak přítomností stavebního dvora, který souvisel se stavbou stanice metra Stodůlky a pravděpodobně zde bylo v minulosti plánováno také pokračování výstavby sídliště Stodůlek. Pravděpodobně po revoluci se z nějakých důvodů od této výstavby ustoupilo, ale při našem zjišťovacím výzkumu jsme zjistili, že některé plochy byly v minulosti zbaveny té svrchní vrstvy ornice a potom zase druhotně překryty. Ale i pod takovýmito druhotně umístěnými vrstvami jsme zachytili archeologické nálezy, které tam ještě na nás čekaly. Nejstarším datovaným nálezem je zahloubené obydlí, tzv. zemnice, řivnáčské kultury, vykopaná do terénu, dřevěné stěny po stranách byly vyvýšeny nad terén. Spadá přibližně do období kolem 3 000 let př.n.l. Dalšími nálezy byly dva kostrové hroby kultury zvoncovitých pohárů z druhé poloviny 3. tisíciletí př.n.l., kde jsme nalezli například kamennou broušenou sekerku a keramické nádoby. Dalším dokladem osídlení na této lokalitě je část sídelního areálu tzv. štítarské kultury z pozdní doby bronzové, což jsou přibližně první dvě století posledního tisíciletí před naším letopočtem. Tam jsme našli například tři zásobnice a další výkopy, které souvisely s výstavbou nějakého sídliště. Byl v nich poměrně velký počet keramických střepů a zvířecích kostí, protože tyto jámy byly později používány de facto jako odpadní jámy. A ještě tady zůstává jedna plocha neprozkoumaná, kam jsme se zatím nedostali, protože tam ještě nepokročila stavební činnost. Tam se dostaneme pravděpodobně až v příštím roce. Tato plocha je ze tří stran obklopena doklady a nálezy půdorysů tzv. dlouhých domů, staveb, které byly stavěny z kůlů a dřevěných sloupů, takže se nám z nich dochovaly právě jednotlivé kůlové jamky, které dohromady vytvářejí ty půdorysy. Těch půdorysů je tady šest, takže se domníváme, že to je další sídelní areál, který jsme zde zachytili. Prozatím nemáme přesnější datování této osady. Podle umístění a orientace těch půdorysů by se mohlo jednat buď o období neolitu neboli mladší doby kamenné, a nebo případně o období starší doby bronzové. To budeme moci potvrdit teprve po podrobnějším rozboru těch několika málo keramických nálezů, které jsme v těchto kůlových jamkách našli."

 

Žárový hrob bylanské kultury z Prahy-Stodůlek. Pohřeb je překrytý keramickou nádobou, bronzové náramky jako milodary. - Foto: Jiří Vávra, Labrys o.p.s.

Žárový hrob bylanské kultury z Prahy-Stodůlek. Pohřeb je překrytý keramickou nádobou, bronzové náramky jako milodary.Foto: Jiří Vávra, Labrys o.p.s.

Nejvýznamnějším dosavadním nálezem z prostor budoucího pražského Západního města je žárové pohřebiště ze starší doby železné. Archeolog Jiří Vávra upřesňuje, že tyto halštatské hroby pocházejí z 8. - 5. století před naším letopočtem.

Vávra: "Zaznamenali jsme zde 51 žárových hrobů od jednoduchých jamek s přítomností přepálených kostí, kde nebyl žádný milodar ani keramická urna. Dále jsme zdokumentovali hroby, kde byla jedna jednoduchá keramická urna, která obsahovala právě ty přepálené kosti. Některé hroby byly větší a obsahovaly větší množství těch keramických nádob. Kromě urny tam byly přiloženy další nádoby jakoby milodary. Některé z těchto větších hrobů byly překryty kamenným závalem. Pravděpodobně to mohly být hroby nějakých význačnějších jedinců tehdejší společnosti. Ale je to pouze naše hypotéza."

Je možné, že kamenné závaly vytvářely jakési "mohylky" nad těmi hroby? Nebo to byly jen kameny nahrnuté do hrobu?

Vávra: "U jednoho hrobu jsme uvažovali, že by se tam mohlo jednat o destrukci nějaké konstrukce, například zídek kolem okrajů té hrobové jámy, ale zdá se, že to spíš byly ve všech případech čistě kamenné závaly. Ty kameny byly naházeny při zasypávání hrobové jámy na ty nádoby a předměty, které byly v hrobu uloženy."

Vás složitost situace v některých hrobech dovedla k tomu, že jste si vzali na pomoc i úplně supermoderní techniku - 3D scanner. Jak se s ním pracuje a co je výsledkem práce?

Vávra: "Ano, ve spolupráci s firmou Control System jsme provedli podrobnější dokumentaci několika vybraných hrobů, kde byly komplikovanější situace, kamenné závaly a větší počet keramických nádob. Takovéto situace bylo poměrně obtížné zdokumentovat klasickými, běžně používanými metodami, protože tam byly různé výškové úrovně, komplikované tvary. A proto trošku experimentálně jsme se pokusili tyto hroby zdokumentovat právě pomocí toho laserového 3D scanneru. Výsledky jsou myslím poměrně slušné. Vlastně se podařilo vytvořit 3D modely těch několika hrobů, které vypadají velmi realisticky a lze je i dále používat k dalším informačním účelům, i následně v počítači můžeme zjišťovat profil těch hrobových jam a nálezů v nich uložených vytvářením libovolných řezů. Můžeme počítat rozměry, objem výplně a jednotlivých předmětů, které se v hrobech nacházely a podobně."

Nádoby byly poměrně dost poškozené, zejména ty větší. Čím to? A jak s nimi teď budete pracovat?

Vávra: "Ty nádoby byly poměrně špatně vypálené a ve většině případů byly spíše nekvalitní. Skutečně byly rozpadlé na jednotlivé střepy. Byly to typické nádoby pro toto období. Většina z nich měla lesklý a tmavý potuhovaný povrch. Vyzvedávání bylo poměrně komplikované, protože byly dochované právě v tom zlomkovitém stavu. Následně z výzkumu poputují do laboratoře, kde proběhne jejich základní zpracování. Snažili jsme se vyzvedávat jednotlivé nádoby i s jejich výplní tak, aby nedošlo k úniku nějakých informací a tyto výplně budou v laboratoři z těchto nádob vybírány a proplavovány, takže je možné, že se ještě objeví nějaké další dodatečné nálezy. No, a ty vlastní keramické střepy budou v laboratoři umyty a následně budou nádoby zrekonstruovány a slepeny do těch původních tvarů přibližně tak, jak se dochovaly."

 

Zdobený bronzový náramek z žárového hrobu. Z výzkumů v Praze-Stodůlkách. - Foto: Jiří Vávra, Labrys o.p.s.

Zdobený bronzový náramek z žárového hrobu. Z výzkumů v Praze-Stodůlkách.Foto: Jiří Vávra, Labrys o.p.s.

Víc než dva a půl tisíce let staré halštatské žárové hroby z pražských Stodůlek byly kromě nádob, kamenů a přepálených kostí na nálezy velmi chudé. Většinou v nich nebyly vůbec žádné milodary, nic co by mohlo posloužit mrtvému na jeho cestě do záhrobí či v posmrtném životě. Jak ale podotýká Jiří Vávra, pro halštatské období je to poměrně typické. 

42/2008: Hroby ve Stodůlkách. Rozhovor s archeologem Jiřím Vávrou - 3

Vložit na svůj web

Žárový hrob bylanské kultury z Prahy-Stodůlek, překrytý kamenným závalem. - Foto: Jiří Vávra, Labrys o.p.s.

Žárový hrob bylanské kultury z Prahy-Stodůlek, překrytý kamenným závalem.Foto: Jiří Vávra, Labrys o.p.s.

Konstatoval na závěr našeho povídání Jiří Vávra ze společnosti Labrys, vedoucí archeologických výzkumů na staveništi budoucího Západního města v Praze-Stodůlkách. Že by tu archeologové v budoucnu neměli co na práci, toho se rozhodně bát nemusí. 

Vysíláno v Planetáriu č. 42/2008, 18. - 24. října.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (10:54)

Autor:  Frederik Velinský, Jiří Vávra
Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 1. ledna  2012 v 19:40     Audio  rubrika: Archeologie

    Rotunda sv. Víta na Pražském hradě a dědictví knížete Václava

    Pražský hrad, to není jen katedrála sv. Víta a bazilika sv. Jiří. Na úzkém ostrohu nad Vltavou stály v minulosti i jiné kostely, o nichž víme díky písemným pramenům i archeologickým vykopávkám.

     
  • 17. ledna  2010 v 11:20     FotogalerieAudio  rubrika: Archeologie

    Kosti předků

    Paleopatologie je vědní obor, který zkoumá známky nemocí, vrozených vad, zranění nebo záměrných zásahů na lidských kosterních pozůstatcích, případně i mumiích, z více či méně dávné minulosti. Paleopatologie je významnou...

     
  • 3. ledna  2010 v 11:20     Audio  rubrika: Archeologie

    Zapomenutý hřbitov

    Mezi nejzajímavější a současně nejpřekvapivější archeologické nálezy posledních desetiletí, učiněné na území hlavního města Prahy, patří i barokní pohřebiště ve Šporkově ulici na Malé Straně. Přestože k jeho objevu...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace