Obrázky z Mongolska

Středoasijské Mongolsko je pro většinu Čechů velmi vzdálená a do značné míry exotická země, o jejíž historii nevědí takřka nic - snad jedině to, že právě odsud pocházeli bojovníci nomádských, tedy kočovných kmenů, kteří ve 13. století ohrozili i střední Evropu. Ale o tom dnes mluvit nebudeme. Jak se stalo, že až do dalekého Mongolska zavítali před půl stoletím českoslovenští archeologové? To nám objasnila jejich současná kolegyně Lucie Šmahelová z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.

Byla to iniciativa jednak z naší strany, konkrétně Archeologického ústavu Akademie věd, a z mongolské strany tehdejšího vědeckého mongolského komitétu, které měly zájem o navázání vědecké spolupráce. V podstatě ta expedice měla takový naučný charakter. Naše expedice měla za úkol přenést naše tehdejší nové systematické metody výzkumu do Mongolska a aplikovat je na tamní výzkumy.

Kdo z české strany výzkumy v Mongolsku vedl a co konkrétně tam českoslovenští archeologové zkoumali?

Byl tím tehdy pověřen doktor Lumír Jisl, náš archeolog a známý orientalista, který byl k tomu jakoby předurčen svou specializací. Šlo o výzkum funerálního areálu, respektive památníku turkického prince Kültegina z osmého století. Tento památník byl vybrán proto, že byl už dostatečně známý ze zpráv ruských cestovatelů a badatelů i z historických čínských pramenů. Vědělo se o něm poměrně hodně na to, aby mohl být za jednu sezónu prozkoumán. Proto byl vybrán, aby se to dalo stihnout a aby výzkum přinesl kýžené výsledky.

Jak vůbec tyto turkické památníky vypadají?

Mají obdélný charakter a jsou obehnány zdí a příkopem. Rozměry areálu jsou zhruba 70x30 metrů. Uvnitř se nachází typická želva s dvojjazyčnou stélou, která je hned u vstupu na východní straně, uprostřed je centrální chrám, čili místo kultu a uctívání osobnosti prince Kültegina, potažmo Bilge-chána v sousedním okrsku, a za tím chrámkem je obětní kámen, který sloužil jako místo kultu. Dodnes sem Mongolové chodí a vhazují mince a různé obětní předměty. Takže to místo si podrželo dodnes svoji tradici. Stéla je z jedné strany popsaná čínským písmem, z druhé turkickým runovým písmem a pojednává o životě prince Kültegina, o jeho zásluhách, o konsolidaci východoturkického kaganátu, o veškerých jeho aktivitách a je důležitá tím, že právě díky těmto dvojjazyčným stélám bylo turkické runové písmo rozluštěno. Turkické nápisy známe z celé Sibiře, ale nikde nejsou v tomto dvojjazyčném kontextu.

Jak se našim archeologům v Mongolsku vedlo a co všechno při výzkumu Külteginova památníku objevili?

Památník byl ze dvou třetin prokopán a byla nalezena keramika a torza různých soch. Mezi nimi byla poměrně významná a známá hlava prince Kültegina, což je skutečně ojedinělý jev v nomádském umění - tím, že je to skutečně portrétní hlava, což není zvykem v těchto kulturách. Ale ty nálezy dosud nebyly zpracovány, nebyla příležitost se k nim navrátit, čili výsledky expedice jsou vlastně pořád ještě otevřené. Dá se to samozřejmě vztáhnout k ostatním turkickým hrobovým areálům, které známe a které byly prokopané ať už tureckou institucí TICA nebo mongolskými expedicemi, ale hlavní penzum nálezů stále čeká na své řešení.

Kdo byl turkický princ Kültegin? Jak podotýká Lucie Šmahelová, byl bratrem již zmíněného Bilge-chána, jehož hrobka se nachází v sousedství té Külteginovy, zkoumané před padesáti lety československo-mongolskou expedicí. I v životě Bilge-chánově sehrál Kültegin důležitou roli.

Princ Kültegin byl poměrně známý turkický vojevůdce. Jeho úloha spočívala v tom, že v době sporů o trůn ve východoturkickém kaganátu, založeném roku 680, v době největších konfliktů, pomohl k vládě svému bratru - tím, že vyvraždil boční část dynastie. Tím došlo k definitivní konsolidaci východoturkického kaganátu, který si získal natolik významné postavení na okraji čínského impéria, že po poslední válce s čínskou dynastií Tchang v roce 720 - 721 byl nastolen definitivní mír a kontakty probíhaly na obchodní a politické úrovni. Východoturkický kaganát byl tehdy uznán jako rovnocenný partner Čínské říše, o čemž svědčí i to, že po smrti Kültegina a později Bilge-chána nechal čínský císař poslat své řemeslníky, aby postavili tyto orchonské památníky. Kültegin je poměrně důležitá osobnost už tím, že ji známe jak z písemných pramenů, tak z přímého kontextu hrobového areálu, kde je ta stéla s nápisem, na níž jsou o něm autentické informace a ještě navíc díky té stéle je památník přesně datován do roku 732 n.l., což je opět poměrně ojedinělá událost.

Turkický princ Kültegin - plastika z jeho památníku, zkoumaného v roce 1959 československo-mongolskou expedicí|foto:Alois Kleibl

Zatím jsme si ještě neřekli, kde přesně se hrobky Kültegina a Bilge-chána v Mongolsku nacházejí - pomineme-li tajemnou zmínku o "orchonských památnících". Pojďme to napravit. V první řadě prozraďme, že Orchon je mongolská řeka.

Ačkoliv všechny výzkumy v údolí mongolské řeky Orchon jsou velmi významné a přinášejí důležité informace, společné československo-mongolské výzkumy po první sezóně i přes dosažené úspěchy dále nepokračovaly. Jak k tomu mohlo dojít?

Po všem, co tu bylo řečeno, je nepochybně každému jasné, že právě vy jste se rozhodla po padesáti letech zachránit co se dá. Co vás k tomu inspirovalo?

A jaké jsou vaše další plány? Bylo by podle vás možné na padesát let staré výzkumy navázat a třeba v nich i nějakým způsobem pokračovat?

Na závěr se ještě jednou vraťme k převážně fotografické výstavě o československých archeologických výzkumech v Mongolsku, která aktuálně probíhá v pražské kavárně Lucerna...

Obrázky z Mongolska - nové i padesát let staré - budou v kavárně Lucerna ve Vodičkově ulici k vidění až do konce roku. Povídali jsme si o nich s Lucií Šmahelovou z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Budete-li mít cestu do Prahy, určitě se přijďte podívat.

Vysíláno v Planetáriu č. 50/2008, 13. - 19. prosince.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (14:48).