Archeologie5. července  2009 v 11:20  

Záhada Metodějova hrobu

Uherské Hradiště - Sady. Základy velkomoravského kostela z 9. století. - Foto:  Archeologický ústav AVČR

Uherské Hradiště - Sady. Základy velkomoravského kostela z 9. století.Foto:  Archeologický ústav AVČR

5. července se slaví Svátek slovanských věrozvěstů, svatých Cyrila a Metoděje. Jejich životní příběh, jehož významná část je spjata s územím Velké Moravy, se odehrál v 9. století; i dnes však vyvolává rozsáhlé diskuse na odborné i laické úrovni. Mnohé dosud nebylo objasněno, ani objeveno. Třeba Metodějův hrob.

První moravský arcibiskup Metoděj zemřel na Moravě 6. dubna roku 885. Jeho bratr Konstantin, známější pod řeholním jménem Cyril, byl tehdy 16 let po smrti... Dříve než se věnujeme detektivnímu pátrání po Metodějových ostatcích, připomeňme několika slovy význam misie obou soluňských bratří, kteří přišli na Moravu v roce 863. Hovoří archeoložka Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze.

 

Uherské Hradiště - Sady. Kresebná rekonstrukce velkomoravského kostela s okolní zástavbou. - Foto: Luděk Galuška, Moravské zem. muzeum Brno

Uherské Hradiště - Sady. Kresebná rekonstrukce velkomoravského kostela s okolní zástavbou.Foto: Luděk Galuška, Moravské zem. muzeum Brno

Rok 863 bývá někdy uváděn jako rok příchodu křesťanství na Moravu, případně i ke Slovanům a do střední Evropy vůbec. Skutečnost je prý ale jiná...

Jana Maříková-Kubková: Z písemných zpráv i archeologických dokladů víme, že křesťanství přicházelo již mnohem dříve, určitě o nějakých 50 až 70 let. Povolání Cyrila a Metoděje mělo jistě své důvody politicko-náboženské, ale určitě nebyli první, kdo pokřtil tyto kraje. Byli povoláni knížetem Rostislavem a centrem jejich působení bylo nějaké velké velkomoravské centrum. Dodnes není známo, kde mohli působit, protože těch kandidátů je několik. Archeologové je objevili převážně v 60. letech. Za nejpravděpodobnější jsou považovány Mikulčice a Staré Město, Uherské Hradiště, případně je s nimi spojována i poloha Sady u Uherského Hradiště, kde mohl být jakýsi klášter. Oba bratři byli velice významnými intelektuály své doby. Nebudu opakovat, že udělali mnoho pro překlady liturgických knih do slovanského jazyka, že vlastně zreformovali a upravili slovanskou liturgii, vedli spoustu sporů s ostatními církevními hodnostáři z jiných oblastí, že se opakovaně obraceli k papeži pro podporu, protože jejich pozice nebyla vůbec jednoduchá. Oni prolomili jakousi "danost věcí", protože liturgickými jazyky do té doby byly výhradně latina a řečtina. To opravdu patří k jejich velkému odkazu. Delšího věku se z bratrů dožil Metoděj, který se stal potom i arcibiskupem. Konstantin zemřel v Římě a jeho ostatky zůstaly uloženy v tamním kostele svatého Klementa. Metoděj se vrátil na Moravu a pokračoval ve svém díle. Jak bylo již řečeno, neměl to úplně jednoduché a potom, sám již nemocen, umírá 6. dubna v roce 885.

Dochovaly se nějaké bližší informace o místě jeho posledního odpočinku? Mám tím na mysli zejména dobové písemné prameny.

 

Rekonstrukce pravděpodobné podoby III. kostela - trojlodní baziliky v Mikulčicích. Model podle návrhu Josefa Pošmourného. - Foto:  Archeologický ústav AVČR

Rekonstrukce pravděpodobné podoby III. kostela - trojlodní baziliky v Mikulčicích. Model podle návrhu Josefa Pošmourného.Foto:  Archeologický ústav AVČR

Jana Maříková-Kubková: Podle tzv. Proložní legendy byl pohřben za účasti velmožů i prostých lidí "ve velkém chrámě moravském, po levé straně ve stěně za oltářem svaté Bohorodičky" a jeho žáci vykonali nad jeho hrobem obřady jak v řecké, latinské, tak i ve slovanské liturgii. Po Metodějově smrti byli z Moravy jeho žáci vyhnáni a není úplně nepravděpodobné, že si mohli jeho ostatky odnést s sebou. To je věc, na kterou je třeba myslet. Celý ten kulturní komplex, který souvisí s odkazem obou bratrů a speciálně Metodějovým, měl pak obrovský vliv na rozvoj kultury na dnešním Balkáně. Současné Bulharsko nebo Srbsko a vůbec celé pravoslaví, ortodoxní církev, je považují za velice významné osobnosti. Proto je taková snaha nalézt ostatky obou dvou, ale hlavně Metoděje (o těch Konstantinových zdánlivě víme), protože samozřejmě vlastnit světcovy ostatky je pro věřící a církev velice důležité. Problémem ovšem je, že lokality Velkomoravské říše víceméně zanikly. Víme o tom, že někdy na počátku 10. století došlo k pádu říše, která byla pravděpodobně dost poničena, a že asi zanikla i veškerá její hlavní centra. Zůstaly nějaké pomístní názvy, místní legendy, ale opravdu už někdy ve 13. století zbylo jen minimální povědomí o tom, kde vlastně ta významná centra Velké Moravy byla. Písemné prameny, které se týkají Velké Moravy, jsou také trochu problematické, protože ty, které byly psány očitými svědky, nejsou tak úplně dostupné, o velkomoravských lokalitách nevypovídají jasně a navíc velká část z nich vznikla v poměrně vzdálených oblastech, třeba toho Balkánu. Takže nejsou schopny popsat situaci.

Kde tedy, podle Vás, mohl být Metoděj pohřben?

Jana Maříková-Kubková: Fakt, proč byli povoláni Cyril s Metodějem na Moravu, by nás mohl tak trochu navést. Víme, že nejambicióznějším stavebním typem byla v té době bazilika, tudíž bychom měli hledat bazilikální chrám - a těch tolik není. Jedna bazilika stojí v Mikulčicích, prokopaná a poměrně dobře známá; druhá bazilika byla prokopána profesorkou Tatianou Štefanovičovou na Bratislavském hradě. To jsou jediné dvě opravdu trojlodní bazilikální stavby, které známe z Velké Moravy. Ještě předesílám, že ta bratislavská bazilika je známá velice torzálně, jen její západní část, takže tam o čemkoli hovořit nemůžeme. Často bývá zmiňována i poloha Sady, ale to je proti mikulčické bazilice poměrně malý dvouchórový kostel a je opravdu otázkou, jaký byl jeho význam. Pravděpodobně ale nebyl stavěn s ambicí získání biskupství, arcibiskupství, ani proto, aby byl hlavním chrámem Velké Moravy.

 

Půdorys III. kostela - baziliky v Mikulčicích podle Lumíra Poláčka. Hrob č. 580 uvnitř baziliky obsahoval část ostatků významné osoby. O tom, že by to byl sv. Metoděj, však většina archeologů pochybuje. - Foto: Lumír Poláček, Archeolog. ústav AVČR

Půdorys III. kostela - baziliky v Mikulčicích podle Lumíra Poláčka. Hrob č. 580 uvnitř baziliky obsahoval část ostatků významné osoby. O tom, že by to byl sv. Metoděj, však většina archeologů pochybuje.Foto: Lumír Poláček, Archeolog. ústav AVČR

Podle legendy byl tedy první moravský arcibiskup pohřben "ve velkém chrámě moravském, po levé straně ve stěně za oltářem svaté Bohorodice". Návod je to poměrně přesný - kdybychom ovšem věděli, o který chrám se jedná... Historie hledání Metodějova hrobu nezačíná na Děvíně, v Mikulčicích, ani v Uherském Hradišti. První hledači věnovali svou pozornost především Velehradu. Proč?

Jana Maříková-Kubková: Tak samozřejmě Velehrad, kde byl zřícen cisterciácký klášter, si už z povahy svého názvu vždy o sobě myslel, že právě on byl hlavním sídlem Cyrila a Metoděje, že právě tam bylo to hlavní centrum a že je tam třeba hledat i Metodějův hrob. Podporu této legendy o velkomoravském původu Velehradu můžeme najít už v dobách Přemysla Otakara I. nebo Karla IV. Už tehdy byl podporován fakt, že velehradský klášter má takto dlouhou tradici a po třicetileté válce byla legenda ještě více posílena. Tu historii sepsal velehradský mnich Christian Hirschmentzel; jeho práce byla v roce 1667 vydána v Praze. On svůj klášter tradičně spojuje s Metodějovou metropolí, ale používá prameny, které nejsou starší než 13. století, takže nepřinášejí opravdový důkaz o velkomoravském stáří. Hledání Metodějova hrobu právě na Velehradě pokračovalo kolem roku 1700, kdy tam zkoumal Florian Nezorín a ještě v roce 1724 hrabě Albrecht Kounic. Dalším důvodem pro hledání Metodějova hrobu bylo milenium v roce 1863, kdy byl prokopán kostel Nanebevzetí Panny Marie, protože je to mariánský chrám, jak je uváděno v Metodějově legendě, ale tam samozřejmě nebyly nalezeny žádné starší věci, než ze 13. století.

 

Zfalšovaný náhrobní kámen biskupa Metoděje, nalezený v červnu roku 1932 - Foto:  archiv

Zfalšovaný náhrobní kámen biskupa Metoděje, nalezený v červnu roku 1932Foto:  archiv

To jsme stále ještě v období, kdy nebyly známy hlavní velkomoravské lokality a vůbec se nevědělo, kde byla hlavní centra Velké Moravy...

Jana Maříková-Kubková: Druhou oblíbenou lokalitou, kde byl často hledán hrob svatého Metoděje, je hradisko sv. Klimenta u Osvětiman. Tam byl ovšem v roce 1358 založen klášter brněnských augustiniánů od svatého Tomáše a tu plochu poměrně zastavěl, takže hledání je trošku komplikované. Klášter sám byl dost poničen za husitských válek a opuštěn v 16. století. Víme, že již tehdy tam byly prováděny výkopy kvůli hledání Metodějova hrobu, ale hlavním iniciátorem prací na hradisku u sv. Klimenta byl Rudolf Čechmánek, který tam pracoval na počátku 20. století. Snad ještě mohu předeslat, že od roku 1700, stejně jako na Velehradě, se děly pravidelné výkopy i tady, na hoře u sv. Klimenta. Dokonce v roce 1710 vyšla práce historika Jana Jiřího Ignáce Středovského, který sepsal dějiny Velké Moravy a životů Cyrila a Metoděje, kde píše o tom, že kníže Rostislav věnoval hradisko sv. Klimenta klášteru baziliánů a že právě tam si Metoděj vystavěl své sídlo. Po celé 19. století postupně tu horu prokopávali pánové Vavřinec Jugan, Beda Dudík, potom později drahotušský farář František Přikryl a v letech 1885 - 1888 se prací účastnil Vlastenecký spolek olomoucký. V roce 1903 byla dokonce založena komise, která měla podněcovat a usměrňovat hledání hrobu svatého Metoděje v okolí Velehradu a v Chřibech; byla to velká kampaň. Zajímavé je, že ve 30. letech se toho pátrání zúčastnil i Státní ústav archeologický v osobách archeologa Antonína Zelnitia a potom dokonce i Jaroslava Béma, kteří se těch výkopů účastnili. Výkop tam probíhá vlastně doposud; úplně posledním, kdo tam zkoumal, byl dr. Luděk Galuška. Archeologických nálezů je tam ale minimum nebo téměř žádné. Vše je poničeno jak tím augustiniánským klášterem, tak intenzivními výkopy amatérských archeologů, takže naděje, že se tam něco najde, není moc velká. Ale to už se samozřejmě netýká pouze Metoděje, ale vůbec velkomoravského stáří té polohy. Celé té oblasti se týkají i různé "speciální" archeologické metody, které jsou vyvíjeny na základě vizí některých osob. Jednou z prvních byla Terezie Neumannová, která měla v roce 1931 vidění, že hrob svatého Metoděje leží někde v blízkosti Velehradu, ve Chřibech, a pak Klementina Maštalířová, která je také významnou hledačkou hrobu svatého Metoděje.

 

I ona byla vizionářka, lidová jasnovidka, a měla prý vnuknutí od samotného Metoděje. Dokonce se jí podařilo najít hned dvě jeho náhrobní desky. V poloze Na Hrobech nedaleko Osvětiman, v roce 1932. Objevy Klementiny Maštalířové měly velký ohlas, hodně se o nich psalo a na její výkopy se chodily dívat tisíce poutníků. Ostatky svatého Metoděje se však ani tady nenašly. Náhrobní kameny byly falešné. Nápisy a obrázky do nich někdo vyryl skobou. V následujících desetiletích se pak zájem hledačů Metodějova hrobu přesunul na jiné, nově objevené lokality. Sady a Mikulčice. 

 

27/2009: Záhada Metodějova hrobu. Rozhovor s Janou Maříkovou-Kubkovou - 3

Vložit na svůj web

Spolu s archeoložkou Janou Maříkovou-Kubkovou jsme vám nabídli čtyři varianty případného umístění hrobu svatého Metoděje - a navíc i možnost, že první moravský arcibiskup vůbec nemusel být na území bývalé Velké Moravy pohřben. Variant je ale podstatně více - a nepocházejí jen od odborníků, archeologů či historiků, ale také od amatérských badatelů, často moravských patriotů. 

 

27/2009: Záhada Metodějova hrobu. Rozhovor s Janou Maříkovou-Kubkovou - 4

Vložit na svůj web

Není koneckonců možné, že už byl Metodějův hrob opravdu nalezen a my jsme ho nepoznali? A pokud dosud nalezen nebyl, je nějaká šance, že se to v budoucnu podaří? A podaří-li se to, poznají skutečně archeologové, že stojí nad hrobem svatého Metoděje? 

 

27/2009: Záhada Metodějova hrobu. Rozhovor s Janou Maříkovou-Kubkovou - 5

Vložit na svůj web

Poslední dobou se také hodně hovoří o využití molekulárních analýz, zkoumání DNA. Kdyby se opravdu podařilo najít kosterní pozůstatky, u nichž by bylo podezření, že se jedná o ostatky svatého Metoděje, bylo by je možné porovnat s ostatky svatého Cyrila - Konstantina? Byli to přece bratři a molekulární analýzy příbuzenský vztah odhalit dovedou... 

 

27/2009: Záhada Metodějova hrobu. Rozhovor s Janou Maříkovou-Kubkovou - 6

Vložit na svůj web

Je jistě řada lidí, pro které má význam po ostatcích svatého Metoděje pátrat - zejména jde o některé věřící a také moravské patrioty. Většina historiků a archeologů, včetně Jany Maříkové-Kubkové z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze však říká, že z hlediska historického vědí o důležitějších prioritách současného bádání o Velké Moravě. Čistě lidský pohled pak praví, že pokud je to alespoň trochu možné, mrtví by se měli nechat spát. Jedním dechem k tomu však musíme dodat, že touha a fantazie se uspat nedají. 

Vysíláno v Planetáriu č. 27/2009, 4. - 10. července 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (21:54).

 

Autor:  Frederik Velinský, Jana Maříková-Kubková
Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 1. ledna  2012 v 19:40     Audio  rubrika: Archeologie

    Rotunda sv. Víta na Pražském hradě a dědictví knížete Václava

    Pražský hrad, to není jen katedrála sv. Víta a bazilika sv. Jiří. Na úzkém ostrohu nad Vltavou stály v minulosti i jiné kostely, o nichž víme díky písemným pramenům i archeologickým vykopávkám.

     
  • 17. ledna  2010 v 11:20     FotogalerieAudio  rubrika: Archeologie

    Kosti předků

    Paleopatologie je vědní obor, který zkoumá známky nemocí, vrozených vad, zranění nebo záměrných zásahů na lidských kosterních pozůstatcích, případně i mumiích, z více či méně dávné minulosti. Paleopatologie je významnou...

     
  • 3. ledna  2010 v 11:20     Audio  rubrika: Archeologie

    Zapomenutý hřbitov

    Mezi nejzajímavější a současně nejpřekvapivější archeologické nálezy posledních desetiletí, učiněné na území hlavního města Prahy, patří i barokní pohřebiště ve Šporkově ulici na Malé Straně. Přestože k jeho objevu...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas