Rondely stále záhadné - 1. část

31. leden 2010

Velký, víceméně kruhový areál bez jakékoliv zástavby, obkroužený palisádou z kůlů a jedním či více příkopy, do kterého se dá vejít dvěma a někdy i více vchody. Tak vypadá rondel - tajemný objekt mladší doby kamenné, o jehož smyslu ani účelu nemají vědci dodnes úplně jasno. I přesto, že jich našli několik desítek.

Kdy se o rondelech jako fenoménu začalo mluvit a v souvislosti s jakými objevy? O tom hovoří Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.

Rondely byly odkrývány už od 19. století, ale to se samozřejmě ještě vůbec nevědělo, o jaký typ objektu se jedná. Byly považovány za nějaké ohrady pro dobytek nebo takzvanou defenzivní obrannou architekturu. V Čechách odkryl v druhé polovině 19. století první a dá se říct, že i jeden z nejstarších rondelů v Evropě Jan Nepomuk Woldřich - v okrese Mladá Boleslav, v obci Krpy. Další výzkumy probíhaly v Německu v první polovině minulého století, na bavorské lokalitě Kothingeichendorf, ale takový ten hlavní výzkum začal až v 60. letech, a to na základě rozsáhlého odkryvu v lokalitě Těšetice-Kyjovice, v polohách Sutny na Moravě. Tehdy se rozjel průzkum rondelů v nebývalé míře a to zásluhou moravských kolegů. Poprvé byl odkryt půdorys objektu a ještě jeho okolní sídliště. Od 70. let začaly díky záchranným a několika takzvaným systematickým výzkumům další odkryvy rondelů, a to jak v Německu, tak zejména v Dolním Rakousku, na Slovensku a na Moravě. Také byly objeveny další dva rondely v Čechách. Největší nárůst nových objektů typu rondel začal až od 90. let, a to se změnou politické situace ve východní Evropě, kdy už mohla být ve velké míře aplikována takzvaná letecká archeologie, tedy letecké snímkování souběžně s geofyzikálním měřením. Zároveň nastal v celé východní Evropě nebývalý stavební boom. Takže v současné době už je známo kolem 200 rondelů na širším území střední Evropy. V České republice známe 34 objekty typu rondel, z nichž většina byla nalezena v Čechách. Jedná se většinou o nálezy jednoho objektu, ale známe i čtyři naleziště se dvěma rondely.

Rondely nejsou jeden jako druhý, v mnohém se od sebe liší. Spoustu toho ovšem mají společného...

Rondely se od sebe liší zejména počtem konstrukčních částí, jednak příkopů, jednak i těch vnitřních palisádových žlábků. Liší se i počtem vstupů a tvarem těchto vstupů a liší se zejména svými rozměry. Ty nejmenší rondely nedosahují ani 40 metrů v maximálním průměru. Největší objekty přesahují až 200 metrů. Rondely bývají nalézány na běžných typech mladoneolitických sídlišť, ale ne na všech. Jak ukázal současný stav výzkumu, objevujeme je pouze na některých nalezištích v menších mikroregionech. V současné době se díky rozsáhlým záchranným výzkumům ukazuje, že rondely byly situovány spíše uvnitř větších sídelních areálů, někdy však bývají odděleny od zbytku sídliště ještě dalším ohrazením typu palisády nebo příkopu.


Průřez příkopem pravěkého rondelu na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem

Říkal jste, že rondely jsou mladoneolitické stavby. Jak přesně jsou tedy staré? Kdy se začaly budovat první rondely a kdy se s jejich budováním definitivně přestalo?

Rondely se objevují mezi lety 4900 až 4500 před naším letopočtem, což je u nás období mladého neolitu, a to na území několika archeologických kultur. V České republice se jedná o území kultury s moravskou malovanou keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Nejstarší objekty se objevují v oblasti Dolního Rakouska; tam se našlo několik objektů, které lze datovat ještě před tu vlastní moravskou malovanou keramiku a bylo zde také nalezeno největší množství těchto objektů. Sem také zřejmě spadá jádro výskytu rondelů. Právě ze širšího území Dolního Rakouska, jižní Moravy, jihozápadního Slovenska a západního Maďarska se zřejmě šířila znalost budování těchto objektů na další území, konkrétně do Čech, Bavorska, Saska a Saska-Anhaltska. Podle několika málo absolutních dat, která máme k dispozici, se zdá, že výstavba klasických rondelů končí někdy v polovině 5. tisíciletí před naším letopočtem. Proč tomu tak bylo, to asi nikdy nebudeme moci zodpovědět. Na několika rondelech nebo na sídlištích, na kterých byly tyto rondely nalezeny, se vyskytovalo množství importů, ať už importů keramiky nebo kamenné suroviny, a to z poměrně velkých vzdáleností, až stovek kilometrů.

Jak se stavitelství rondelů po střední Evropě šířilo? Předávali si naši předkové z úst do úst pouze příslušné instrukce, dnes bychom řekli "know-how" ke stavění rondelů? Nebo bylo šíření této tajemné architektury spojeno s přesuny celých skupin obyvatelstva, tedy vlastně se stěhováním stavitelů rondelů z místa na místo? To vědci nevědí a nebude pro ně snadné to zjistit. Vyloučit se zatím nedá ani jedna z obou variant. Možná se to dokonce dělo oběma způsoby. Říkali jsme, že na území České republiky už byly objeveny 34 rondely. Pojďme se alespoň o některých zmínit podrobněji.

Pokud budu hovořit o Čechách, tak samozřejmě jedním z nejdůležitějších výzkumů byl výzkum v Bylanech u Kutné Hory, kde byl objeven rondel už někdy koncem 60. nebo začátkem 70. let 20. století. Komplexně zkoumán byl až počátkem let devadesátých, ale výhodou tohoto výzkumu je, že už byl zpracován a publikován. Takže bylo možné si na tomto základě vytvořit určitou představu o charakteru mladoneolitických sídlišť a uvažuje se o tom, že už v této době byla sídliště rozdělena na několik částí. Na část takzvanou obytnou, na část pohřební, protože nedaleko bylo nalezeno i pohřebiště, a na část takzvanou sociokultovní, kterou tedy reprezentoval ten vlastní rondel... Pokud budu pokračovat, tak v době poměrně nedávné, od roku 2008, probíhal výzkum budoucího obchvatu Kolína a zde byly nalezeny celkem čtyři rondely, vždy dva a dva nedaleko od sebe, ve vzdálenosti asi šesti kilometrů, což jen potvrdilo naše představy o hustotě těchto nálezů. My jsme měli určité modelové příklady z Dolního Rakouska. Tam už vyslovili naši rakouští kolegové domněnku, že rondely jsou nalézány v určité pravidelné síti po 5 až 10 kilometrech. U nás to dosud nebylo nikde prokázáno, i když určité indicie byly nalezeny na území Prahy a jeho nejbližšího okolí. Až teď se objevil krásný příklad nových rondelů v Kolíně. A nejen to - dva z těch kolínských rondelů jsou i úplně největšími rondely ve střední Evropě, o průměru 217 a dokonce 230 metrů.


Archeologické výzkumy na obchvatu Kolína - odkryté příkopy většího rondelu

Víme už, že v samotném areálu rondelů se v obvykle nenacházejí zbytky žádných objektů. Neznamená to však, že by se při vykopávkách rondelů kromě vlastních příkopů a palisádových žlábků nikdy nic nenašlo. Opak je pravdou.

Klasické rondely se přestaly stavět někdy kolem poloviny pátého tisíciletí před naším letopočtem. Různé kruhové příkopové objekty však vznikaly i později. Ty už se za rondely nepovažují? A co megalitické objekty západní Evropy, zejména pak objekty typu "henge", známé z Anglie? Jsou badatelé, kteří středoevropské rondely s anglickými "henges" dávají do přímé souvislosti. Co tomu říkáte?

Středoevropské neolitické rondely jsou objekty do značné míry tajemné a my se jim spolu s Jaroslavem Řídkým z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky budeme věnovat i za týden. Řekneme si, jak těžké muselo být podobnou stavbu postavit a hlavně budeme uvažovat, k čemu našim dávným předkům všechna ta námaha byla.

Vysíláno v Planetáriu č. 05/2010, 30. ledna - 5. února
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (11:10).

autoři: frv , Jaroslav Řídký
Spustit audio