Archeologie15. listopadu  2009 v 11:20  

Hroby z Prosmyk

Jeden z laténských hrobů na pohřebišti v Prosmykách u Lovosic. - Foto: Frederik Velinský

Jeden z laténských hrobů na pohřebišti v Prosmykách u Lovosic.Foto: Frederik Velinský

To, co zbylo z obce Prosmyky na břehu Labe východně od Lovosic, nestojí dnes za řeč. Přesto se název zaniklé obce bude často skloňovat i v budoucnu - alespoň mezi historiky a zejména archeology. Zvlášť po letošku.

Obyvatelé Prosmyk byli před více než 30 lety vystěhováni, domy srovnány se zemí a na jejich místě postaveno překladiště uhlí. Dnes už zaniklou obec připomíná jen kaple sv. Františka Serafinského z roku 1762, pár dalších budov a rozbitá autobusová zastávka... O zdejších archeologických nálezech jsme hovořili s Janem Blažkem, ředitelem Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, který výzkumy u Prosmyk prováděl.

Okolí Lovosic je, a vždycky bylo, na archeologické nálezy mimořádně bohaté. Čím je to způsobeno a jak velký je archeologický potenciál zdejší krajiny?

Jan Blažek: Potenciál je stále velký, přestože se jedná o území, které je výrazně zastavěno a lidskou aktivitou velmi zdevastováno. Proč je tam tolik archeologických nálezů je jednoduché - je to jedna z nejúrodnějších končin v českých zemích, na severu krásně chráněná Českým středohořím, s velkým vodním tokem. Bezesporu tam vždy hrál velkou roli význam komunikace, jak lodní dopravy, tak přechod přes České středohoří.

Váš výzkum, který probíhal s přestávkami osm let, nebyl v té lokalitě první. Co bylo o okolí Prosmyk známo, než jste tam přišli?

Jan Blažek: Výzkumy tam probíhaly již od konce 19. století, naštěstí byly i dobře dokumentovány. Pak tam Archeologický ústav prováděl větší výzkum v 50. letech, na břehu Labe. Věděli jsme, že přicházíme do končiny, která bude hustě osídlena, že tam budou jak sídlištní, tak pohřební areály, což se v plné míře potvrdilo. Za těch osm let jsme tam prozkoumali plochu o rozloze něco přes 12 hektarů.

Čím byl váš výzkum vyvolán?

Jan Blažek: V první fázi byl vyvolán zamýšlenou výstavbou průmyslové zóny. Ty plány se po záplavách v roce 2002 trošku změnily a navíc tam ještě přibyla výstavba nového mostu přes Labe a silničního přivaděče k němu. Ta průmyslová zóna několikrát změnila vlastníka a v současné době se celá zasypává, zvyšuje se před nebezpečím povodní o asi dva metry. Údajně by tam měl vyrůst jakýsi logistický areál.

Jak už jsme řekli, vaše výzkumy u Prosmyk začaly před osmi lety, to znamená v roce 2001. Co jste nacházeli nejdříve?

Jan Blažek: Začínali jsme na jižním okraji této plochy, kam se soustředily sídlištní objekty, zejména z mladší doby bronzové, z kultury knovízské a lužické. Postupně se objevovaly i první hroby - ojedinělé hroby z eneolitu, kultury se šňůrovou keramikou, a také první laténské hroby. 

Laténské pohřebiště v Prosmykách u Lovosic nedlouho před ukončením archeologického výzkumu v roce 2009. V pozadí vrch Radobýl. - Foto: Frederik Velinský

Laténské pohřebiště v Prosmykách u Lovosic nedlouho před ukončením archeologického výzkumu v roce 2009. V pozadí vrch Radobýl.Foto: Frederik Velinský


 

Doba laténská, která zabírá v historii české kotliny zhruba poslední čtyři století před našim letopočtem, byla ve znamení Keltů. Pohřebiště z tohoto období je vůbec nejvýznamnějším objevem, který byl v Prosmykách učiněn...

Jan Blažek: První hroby byly zjištěny asi před šesti nebo sedmi lety, v loňském roce jsme objevili další tři. Na letošní rok jsme měli k výzkumu připravenou plochu o velikosti asi půl hektaru a v její části se ukrývalo dosud největší laténské pohřebiště zkoumané v Čechách ve 20. století. Celkem jsme tam nalezli 85 hrobů z 3. - 2. století př.n.l. Laténské hroby v tomto období jsou kostrové. Nebožtík je položený na zádech, hlavou k severu, nohama k jihu a bývá vybaven osobními šperky, někteří muži zbraněmi. Hned první hrob, který jsme objevili na začátku léta, byl velmi bohatě vybaven. Jednalo se o ženu s bronzovým opaskovým řetězem, skleněným náramkem, soupravou dalších bronzových šperků, jako byly spony, nánožníky, jantarovým korálkem a podobnými drobnými milodary.

Ten bronzový řetěz je velmi pěkně dochovaný. Našlo se už v Čechách někdy něco podobného?

Jan Blažek: Takových řetězů je z Čech známo několik. Jsou to lité bronzové kroužky spojené odlévanými zdobenými spojkami. Řetěz je 120 centimetrů dlouhý a na obou stranách je ukončený zachycovacími háčky ve tvaru zvířecích hlaviček.

Můžete říci ještě něco bližšího o konstrukci samotných hrobů, úrovni jejich dochování a také o pohřebišti jako takovém? Bylo například nějak strukturováno?

Jan Blažek: Hroby byly velmi špatně dochovány, protože byly zahlubovány do písku, což je podloží, které příliš nesvědčí dochování kosterních pozůstatků. Přesto v mnoha z nich byly zachyceny i stopy rakví či výdřev. Některé z hrobů měly kamennou úpravu, jakýsi věnec kamenů vyskládaných okolo těch dřevěných rakví. Pohřebiště sestávalo z několika nepravidelných řad hrobů. Dosud není hotovo definitivní vyhodnocení a zpracování, přesto se zdá, že bylo jakýmsi způsobem členěno. Nedospělí jedinci a děti byli spíše v severovýchodní části, muži se zbraněmi, což byly převážně dlouhé meče, kování štítů a kopí, byli spíše v jihozápadním cípu velkého pohřebiště. Již zmíněné tři hroby z roku 2008 byly také zajímavé - našly se zhruba 50 metrů od tohoto velkého pohřebiště, těsně vedle sebe. Ležela tam žena vybavená pouze drobnými šperky, uprostřed leželo dítě vybavené čtveřicí spon, náramky, nánožníky a nákrčníkem a vedle ležel dospělý muž se zbraněmi. V tomto případě pravděpodobně můžeme uvažovat o malém rodinném pohřebišti.

Dá se odhadnout, jak bylo to velké laténské pohřebiště původně rozsáhlé a jak dlouho bylo využíváno?

Jan Blažek: Předpokládáme, že jsme prozkoumali zhruba tři čtvrtiny toho pohřebiště; zbývající část má jiného vlastníka, takže tam ty hroby stále zůstávají, pokud nebyly zničeny v minulosti. Předpoklad je, že by tu mohlo být celkem 100 - 120 pohřbů. Tím se dostáváme do kategorie Jenišova Újezdu, což je největší známé středoevropské laténské pohřebiště zkoumané na konci 19. století, které mělo něco přes 120 hrobů. Před závěrečným vyhodnocením předpokládáme, že pohřebiště bylo využíváno po dobu zhruba 100 - 120 let, takže při předpokládané mortalitě, úmrtnosti tehdejší populace se nemohlo jednat o příliš velkou osadu. Můžeme mluvit tak o třech, čtyřech rodinách, to znamená, že ve zdejší osadě žilo zhruba 20 - 25 lidí.

Výzkum u Prosmyk skončil; nyní je ve fázi zpracování. Jak dlouho může trvat, než budou vaše nálezy odborně zhodnoceny a publikovány - zejména pak nálezy z velkého laténského pohřebiště, vykopané v letošním roce?  

 

46/2009: Hroby z Prosmyk. Hovoří Jan Blažek - 3

Vložit na svůj web

O výzkumech u bývalé obce Prosmyky nedaleko Lovosic jsme hovořili s Janem Blažkem, ředitelem Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.  

Vysíláno v Planetáriu č. 46/2009, 14. - 20. listopadu 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (10:59)

Autor:  Frederik Velinský, Jan Blažek
Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 1. ledna  2012 v 19:40     Audio  rubrika: Archeologie

    Rotunda sv. Víta na Pražském hradě a dědictví knížete Václava

    Pražský hrad, to není jen katedrála sv. Víta a bazilika sv. Jiří. Na úzkém ostrohu nad Vltavou stály v minulosti i jiné kostely, o nichž víme díky písemným pramenům i archeologickým vykopávkám.

     
  • 17. ledna  2010 v 11:20     FotogalerieAudio  rubrika: Archeologie

    Kosti předků

    Paleopatologie je vědní obor, který zkoumá známky nemocí, vrozených vad, zranění nebo záměrných zásahů na lidských kosterních pozůstatcích, případně i mumiích, z více či méně dávné minulosti. Paleopatologie je významnou...

     
  • 3. ledna  2010 v 11:20     Audio  rubrika: Archeologie

    Zapomenutý hřbitov

    Mezi nejzajímavější a současně nejpřekvapivější archeologické nálezy posledních desetiletí, učiněné na území hlavního města Prahy, patří i barokní pohřebiště ve Šporkově ulici na Malé Straně. Přestože k jeho objevu...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas