Návštěva Zlatého kopce
Proslavená, ale takřka zapomenutá. Takový je osud nejznámější české lokality s nálezy ze staršího paleolitu na Zlatém kopci u Přezletic severovýchodně od Prahy. O pádu málem až do samého suterénu zapomnění svědčí mimo jiné fakt, že místo, na kterém před třičtvrtě milionem let tábořili paleolitičtí lovci, zavalil koncem minulého století komunální odpad. Snad už se ale, díky aktivitám místních občanů, začíná blýskat na lepší časy.
O historii archeologického naleziště na Zlatém kopci vypráví Ivana Fridrichová - Sýkorová z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, vedoucí laboratoře pro výzkum paleolitu.
Ivana Fridrichová-Sýkorová: Lokalita Přezletice je pro českou archeologii nalezištěm, které by bylo možné srovnat třeba s Dolními Věstonicemi pro mladý paleolit a moravské staré nálezy. Naleziště je staré přibližně třičtvrtě milionu let a přineslo nepředstavitelně dobře dochované pozůstatky lidských obydlí, ohnišť, potravy nebo nástrojů. Je to naleziště, které umožňuje rekonstruovat každodenní život lovecké komunity. Toto naleziště je v poslední době opět středem našeho zájmu, protože díky velkému nadšení paní starostky z obce Přezletic, která chce, aby takto unikátně dochovaná památka byla přístupná i veřejnosti, dochází k tomu, že by toto místo mělo sloužit jako součást "archeologického parku", kde by bylo možné jednotlivé archeologické vrstvy shlédnout v jejich současném stavu a následně shlédnout i rekonstrukci sídliště paleolitického člověka. Tento projekt se připravuje už několik let a je to vlastně taková splátka na dluh, který vůči naší minulosti máme.
Lokalita u Přezletic byla objevena v roce 1946 Františkem Proškem, a to dílem velké náhody. Historie naleziště však v podstatě začala o pár let dříve - ve 30. letech dvacátého století...
Ivana Fridrichová-Sýkorová: Z tohoto naleziště pod buližníkovým kamýkem (tedy místem, kde nad povrch země vystupuje skála) docházel majitel pan Nedorost do Národního muzea za panem profesorem Zázvorkou, což byl náš čelný paleontolog, a donášel mu kosti zvířat, která byla velmi unikátním dokladem takzvané trogontheriové fauny v české provincii. Samozřejmě, tam kde jsou zvířata a kde se nacházejí pozůstatky rozbitých zvířecích kostí, nachází se i člověk. K obrovskému objevu došlo v roce 1946, kdy František Prošek, význačný paleolitik, měl to štěstí, že v sousedství zvířecích kostí objevil kamenné nástroje. Od té doby byly Přezletice známy nejenom jako paleontologická lokalita, ale i jako lokalita archeologická.
Skutečný archeologický výzkum však na Zlatém kopci u Přezletic po druhé světové válce nenastal. K němu došlo až o hodně později. Kdy?
Ivana Fridrichová-Sýkorová: Archeologický výzkum zde začal v roce 1969 a vedl ho, a to až do roku 1991, Jan Fridrich, kterému vlastně vděčíme za to, že tuto lokalitu zachránil a zpřístupnil nejenom odborné, ale i laické veřejnosti. Z nálezů jsou nejzajímavější a nejcharakterističtější nálezy obydlí, která sestávají z oválných struktur budovaných z velkých kamenů a velkých kostí savců, které tehdejší lidé lovili. Tyto kosti byly pojené hlínou, takže se vlastně jedná o jakési kostěno-kamenné valy. Tyto valy jsou dochovány do původní výšky přibližně asi 30 centimetrů. Na ně potom s největší pravděpodobností nasedala střecha, která byla vyrobena z organického materiálu. Ta nejstarší obydlí si ovšem nemůžeme představovat v tom duchu, v jakém si obydlí představujeme my. Jednalo se o malé chaty, jejichž vnitřní prostor byl asi 9 metrů čtverečních, z čehož se dá usuzovat, že sloužily pouze k přespávání nejslabších členů tlupy, to znamená dětí a možná i žen. Jednalo se o takzvaná refugia neboli ochranné příbytky. Víme také, že se v těchto obydlích, kromě spánku, asi neodehrávalo nic dramatického. Jednak tam nebylo místo, a uvnitř také nebylo ohniště. To se nacházelo před vchodem. Okolo ohniště jsou krásně dochované zóny aktivit, kde se vyráběly kamenné nástroje, kde se opracovávalo maso, kde vlastně ti lidé žili. Velkou zajímavostí je zjištění z posledních výkopových sezón v 90. letech, kdy byl výzkum v porevoluční euforii rozšířen i na další prostory původního buližníkového lomu; tam se nám podařilo v dalších vrstvách zachytit dokonce superpozice obydlí (tzn. že se některá z nich navzájem překrývají, což svědčí o tom, že vznikla v různých obdobích - pozn. redakce). Takže my víme, že toto místo bylo tehdejšími lidmi vyhledáváno, velmi oblíbeno a navštěvováno opakovaně.
V jakém prostředí obyvatelé Čech před tři čtvrtě milionem let žili? Bylo u nás chladněji nebo tepleji? A jaká se tu lovila zvířata?
Jak už bylo řečeno, archeologický výzkum v Přezleticích byl ukončen v roce 1991. V souvislosti s plánovanou výstavbou archeologického parku však bude pravděpodobně obnoven.
O minulosti, přítomnosti a snad i budoucnosti staropaleolitické lokality Přezletice ve středních Čechách jsme si povídali s Ivanou Fridrichovou - Sýkorovou z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, vedoucí laboratoře pro výzkum paleolitu.
Vysíláno v Planetáriu č. 38/2009, 20. - 26. září 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (11:16).
