Pivo a picí rituály pravěku – 2. část
Počátky výroby piva souvisí podle archeologů nepochybně s rozvojem zemědělství. Přebytky bylo nutné nějak spotřebovat.
Nádob, ze kterých naši pravěcí předkové mohli popíjet medovinu nebo pivo, se dochovalo mnoho. Je ale velice těžké dokázat, že kdysi nějaký alkoholický nápoj skutečně obsahovaly. Ještě těžší je zjistit, kdy a kde lidé s výrobou těchto nápojů začali. Podle archeologa Jana Turka z Ústavu Archeologické památkové péče středních Čech je skutečně jisté jen to, že počátky výroby všech alkoholických nápojů obecně souvisí s rozvojem zemědělství:
„Domníváme se, že lidé začali pivo vyrábět už na začátku neolitu a tedy i produktivního způsobu života, kdy přestali být lovci a sběrači a začali si vyrábět potravu zemědělských způsobem. Od počátku se potýkali s určitým nadvýrobkem, s množstvím obilí, které nebyli schopni zkonzumovat – zpracovat mletím mouky, pečením chleba, vařením různých kaší a podobně. Právě vaření piva z přebytečného ječmene bylo dobré řešení, jak naložit s nadvýrobkem a vytvořit z něj další dodatečnou ekonomickou hodnotu. Jinak by přišel vniveč, nebo by nebyl upotřebitelný. Efektivní bylo uvařit velké množství piva, které samozřejmě nikdo nebyl schopen konzumovat sám, ani to tak nebylo zamýšleno. V období neolitu vůbec nemůžeme uvažovat o tom, že by lidé vařili pivo a pak ho prodávali, že by tu ekonomickou hodnotu z ječmene získali takhle přímo, že by se vytvářely nějaké neolitické pivovary a distribuce piva. Jak jsem říkal, byla to okamžitá záležitost. Když bylo pivo čerstvě uvařeno, bylo ho třeba rychle zkonzumovat. Byla k tomu přizvána celá komunita a nebo jen ti, které si chtěl výrobce nějakým způsobem zavázat. Je dokonce možné, že se na tom podílela celá komunita, že všichni přispěli nějakou svou částí nadvýrobku ječmene a že byly velké pivní slavnosti. Ty nám nakonec zůstaly až do dneška. Já si myslím, že třeba i ten zkomercionalizovaný October Fest má svoje kořeny ve středověku a ještě hlouběji v pravěku. K takovým slavnostem opravdu docházelo.“
Pití piva a dalších alkoholických nápojů vždycky souviselo s určitou komunikací v rámci společnosti a je odrazem určitých společenských vztahů a společenských rituálů, myslí si archeolog Jan Turek:
„Aniž bychom si to mnohdy uvědomovali, do dneška ty rituály v naší kultuře zůstaly, nikdy ji neopustily. My Evropané a všechno, co vzešlo z evropské civilizace, myslím i Američany, jsme prostě pijáci. Zvykli jsme si na to už v neolitu. Souvisí s tím vytvoření fyziologických předpokladů ke konzumaci a štěpení alkoholu. My samozřejmě vydržíme daleko větší dávky alkoholu než například původní obyvatelé Severní Ameriky, prérijní indiáni, nebo původní obyvatel Sibiře. Pro ně byla konzumace alkoholu zničující. Nebyli na to připraveni fyziologicky, jejich organismus nebyl schopen alkohol štěpit. Víme, že některé asijské národy mají daleko nižší toleranci na alkohol než my; všechno je to vlastně evoluční změna. V pijácké soutěži my Evropané pořád hrajeme prim. A jsou tu i rozdíly společenské. My jsme zvyklí se o alkohol dělit a konzumovat ho společně. Víme také, že je třeba ho konzumovat v nějakém stylu a v rozumné míře, aby nám neuškodil a abychom byli schopni ještě dalších funkcí než jen těch fyziologických. To pro ty národy, které na alkohol nebyly zvyklé, neplatilo. A tak máme doklady, jak se třeba severoameričtí indiáni nebo obyvatelé Sibiře upíjeli k smrti jen proto, že neuměli s alkoholem zacházet. Předávkovali se a nezřídka to končilo smrtí.“
Nedávno přišel kanadský archeolog Brian Hayden s teorií, že to bylo všechno naopak. Ne, že zemědělci spotřebovávali přebytky, ale že pivo přímo stálo u počátku zemědělství, protože lidé začali pěstovat obilí mimo jiné proto, aby mohli to zrno nechat zkvasit a vyrábět z něj alkoholické nápoje, které pak využívali pro ty rituály a tak podobně. Co tomu říkáte téhle hypotéze? Ještě podotýká, že pivo bylo posvátné pro ty staré národy a že tohle to je jeden z důkazů.
„To je kouzelná myšlenka, která právě vychází z té naší euro-americké alkoholické vášně. My prostě alkohol potřebujeme; nejen jako návykovou látku, ale i pro naši společenskou komunikaci, pro strukturování našeho světa a tudíž mě vcelku nepřekvapuje, že taková teorie vznikla. Já si ale pořád myslím, že to bylo přesně naopak a že lidé začali s pěstováním obilí. Tahle změna se odehrála hned na počátku holocénu, naší klimatické současnosti, po skončení doby ledové na Předním východě. Lidé zjistili, že tento způsob hospodaření a získávání obživy je velice efektivní. Dá se tak získat poměrně velká zásoba potravin a lidé se nemusí neustále honit za zvěří a sbírat jen plody, které jsou zrovna dostupné v divoké formě. Hlavní motiv vzniku zemědělství byla změna ve výživě, v hospodaření, která pak také způsobila raketový nástup populační exploze. Za posledních 10 000 let se lidstvo zmnohonásobilo, přelidnila se celá planeta. To všechno souvisí právě se zemědělstvím a s tím, co zemědělství znamenalo pro rozvoj společnosti. Tím, že bylo na světě a v jednotlivých komunitách více lidí, vzniklo také více společenské komunikace, společnost se strukturovala a z toho vlastně vznikla civilizace. Městské státy, kultura starého Egypta, římská říše, to všechno souviselo se zemědělstvím. Existovala samozřejmě různá neolitizační centra, ale to na Předním východě je nejstarší. V Malé Asii, balkánské oblasti a potažmo i v naší kontinentální části Evropy vznikla nová civilizace lidí, kteří se usadili a hospodařili na svých polích. No, a tím se dostáváme k tomu, o čem už jsem hovořil – ruku v ruce s výrobou obilnin jde také výroba piva, které bylo způsobem, jak ekonomicky užitečně a společensky příjemně spotřebovat přebytečný ječmen.“
Ještě jsme si neřekli, jak takové pravěké pivo nejspíš vypadalo. Jak moc se lišilo od piva, které se pije v současnosti?
„Značně. Dnešní pivo, které se běžně podává v našich restauracích, je filtrované, pasterizované, čiré. Nic takového neexistovalo nejen ve středověku, ale ještě ani v novověku. Pivo se pilo poměrně kalné. Ukázkou toho, jak vypadalo středověké pivo, jsou některé tipy piv, které se pijí ve Velké Británii. Středověké pivo mělo velmi daleko k tomu, co je dnes označováno jako lager, tedy čiré a hodně pěnivé pivo. Pravěká piva byla spíše hustou pivní polévkou; nápojem, ve kterém bylo velké množství ječmene. Byla to taková řídká alkoholická ječmenná kaše. Na vyobrazeních ze starého Egypta vidíme, jak se z pivních džbánů konzumovalo pivo zpravidla rákosovými brčky, slámkami rákosu. Bylo to především proto, aby pijáci nekonzumovali příliš mnoho té husté složky a aby vysáli více samotného moku, který chtěli pít. Je pravděpodobné, že tak nějak vypadalo i pivo v našem pravěku.“
Zajímavé svědectví nabízejí i samotné nádoby, které pravděpodobně souvisely s pitím piva...
„Třeba zvoncovité poháry – už ten název ‚zvoncovitý pohár‘ naznačuje, že hrdlo toho poháru bylo široce otevřené. Existuje také starší eneolitická kultura nálevkovitých pohárů. Název opět naznačuje, že tvar té nádoby byl do široka otevřený. Když si představíte praktickou konzumaci nějakého nápoje z takové nádoby, tak většina z nás by se při tom pobryndala. Není to klasická picí nádoba, jak jsme na ně zvyklí dnes. Já osobně se domnívám, že právě z takových nádob bylo možné nějaký nápoj, ať už to bylo pivo nebo ne, konzumovat. Třeba právě nějakým rákosovým brčkem.“
Probíhaly v současnosti nějaké experimenty, při kterých se zkoušely historické postupy na výrobu piva z ječmene?
„Jsou známé středověké receptury výroby piva a pivo se také běžně při experimentech vaří. Trochu složitější je dopracovat se k pravěkým recepturám. Máme velice málo konkrétních dokladů o tom, z jakého materiálu a jakým způsobem to pivo bylo vyráběno. Domnívám se ale, že například staroegyptské pivo je ‚obnovitelné‘ – určitě by se dala vyrobit jeho experimentální ‚kopie‘. A myslím si, že takový experiment už určitě někde proběhl.“
Lákalo by vás napít se takového nápoje?
„Bylo by to určitě zajímavé. Třeba proto, abychom si prakticky uvědomili, jak taková konzumace vypadala. Také by bylo zajímavé zjistit, co by to s člověkem udělalo, protože my jsme přece jen zvyklí na jiný standard pití. Trochu se ale obávám, že by to našincům moc nechutnalo.“
Ono se nejspíš ani neví, jestli to pravěké pivo byl čistě jen zkvašený ječmen a nebo jestli do něj ještě něco přidávali?
„To je taky problém. Samozřejmě, nějaké ochucení toho piva nelze vyloučit, je poměrně pravděpodobné, ale do jaké míry k tomu docházelo a jestli se už v pravěku do piva doplňoval chmel, to nevíme. Mohly by nám v tom napomoci některé pozůstatky organického materiálu, které nacházíme v nádobách. Ono to zní tak, jako bychom je nacházeli často, ale my je nacházíme velice zřídka, a i když je najdeme, tak ani jejich identifikace není úplně jednoduchá. Všechno, o čem tu dnes vyprávíme z hlediska výroby piva v pravěku, je sice poměrně logická a fundovaná, ale přece jen teorie a úvaha. Osobně se ale domnívám, že je jen otázkou času, kdy se dozvíme trochu víc i o recepturách pravěkého piva.“
Až budete někdy popíjet – pivo nebo cokoliv jiného – nezapomeňte na pár dobře míněných rad, které v rozhovoru s archeologem Janem Turkem z Ústavu Archeologické památkové péče středních Čech zazněly...
Například: Pijte s mírou a rozhodně ne sami. Takovou radu by vám dala nejen většina archeologů, kteří mají k pivu stejně kladný vztah jako valná část ostatní populace, ale jistě i většina pravěkých zemědělců. Stejně jako samotné pivo nebo medovina, jsou totiž i následky jejich nemírného požívání známé už mnoho tisíc let. Jen se o tom bohužel z pravěku nedochovaly žádné důkazy.
Vysíláno v Planetáriu č. 35/2011, 27. srpna - 2. září.
Upravená repríza silvestrovského speciálu z 31. prosince 2010.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně upraveno.
Čtěte také:
Pivo a picí rituály pravěku – 1. část
